Deficit půdní vláhy [mm]
-100 | -80 | -60 | -40 | -20 | -5 | 5 | 20 | 40 | 60 | 80 | 100 |
Stav půdní vláhy v hlubších vrstvách i nadále zůstává obecně ve vyšších hodnotách a deficit zásob vody je na území České republiky pozorován jenom lokálně, no v povrchové vrstvě jsou zásoby vody již nižší.
V povrchové vrstvě (0–40 cm) zásoby vody klesají na celém území. S výjimkou oblasti na jih od Brna a také na severozápad od Prahy, kde hodnoty půdní vláhy zůstávají o něco vyšší pozorujeme deficit max 20 mm zejména kolem severních hranic republiky, na Vysočině a také ve Slezsku.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) se stav zásob vody oproti minulému týdnu výrazně nezměnil- na celém území zůstávají hodnoty půdní vláhy vysoké, s výjimkou části Krkonoš, Jeseníku a Beskyd, kde jsou hodnoty nižší.
V rámci půdního profilu (0-100 cm) je max 9% území v odchylce 40-60 mm a max 63 % území v odchylce 5-40 mm navíc od obvyklé zásoby vody v půdě v daném období. Největší zásoby vody v půdě jsou aktuálně na jihu Moravy a také na západ od Prahy. V oblasti Krkonoš, Jeseníku a Beskyd jsou zásoby vody nižší a pozorujeme tu tak počínající deficit.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ je vodnost na tocích v rámci republiky rozmanitá a to hlavně na Moravě. V rámci celé republiky hlásí povodí Horní Vltavy a Dyje spíš ještě nadnormální vodnost, no druhé straně na Karlovarsku, také na severu republiky, zejména na Děčínsku a Liberecku a dále na východě republiky (zejména povodí Odry) se vodní toky nachází spíš ve stavu podnormální vodnosti. V ostatních částech republiky převládá spíše normální vodnost. Hladiny vodních toků jsou i nadále setrvalé nebo jen slabě kolísají.
V celém profilu do 1 m se k 03. 11. vyskytuje deficit do max 12 %. Data korespondují i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
18. 12. 2024
Rozhovor s Pavlem Zahradníčkem pro Regionální agrární komoru
Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR odpovídal na otázky Zpravodaje Regionální agrární komory Pardubického kraje spojené se současným zemědělstvím. Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE.
-
18. 12. 2024
Když přestaneme orat a pokryjeme půdu meziplodinami, obnovíme za pár desítek let její úrodnost
Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zkoumá, jak půdu v Česku, zpustošenou dekádami intenzivní orby a používáním syntetických hnojiv a pesticidů znovu ozdravit a připravit na budoucí vysoké teploty v důsledku klimatické změny. Může tomu pomoci i fakt, že zemědělci dostanou zaplaceno za zachycování uhlíku v půdě. „Čeká se také na to, jak budou vypadat systém obchodování s emisními povolenkami v zemědělství neboli Agro-ETS,“ připomíná Klem. Celý článek pro ekonews.cz je k dispozici ZDE.