Deficit půdní vláhy [mm]
-100 | -80 | -60 | -40 | -20 | -5 | 5 | 20 | 40 | 60 | 80 | 100 |
STAV PŮDNÍ VLÁHY výrazně poklesl na celém území České republiky, zejména v Jižních Čechách, v Krušných horách, Krkonoších ve Slezsku a na východní Moravě. Nejvýraznější deficit (do 60-80 mm) je aktuálně sledován v Krkonoších, Jeseníkách, na Zlínsku a také na Lipensku a v Krušných horách. V deficitu zásob vody je dále téměř celé území, s výjimkou lokálních oblastí severozápadně od Prahy a na Hradecku.
V povrchové vrstvě (0–40 cm) oproti minulému týdnu zásoby vody poklesly. Celé území, s výjimkou malé oblasti severozápadně od Prahy je tak aktuálně v deficitu do max 40 mm.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) se stav zásob vody oproti minulému týdnu výrazně nezměnil- většina území zůstává v deficitním stavu, s výjimkou oblasti severozápadně od Prahy, Hradecka a také v pásu od Brna k Ostravě, kde je deficit méně výrazný.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ jsou hladiny vodních toků převážně setrvalé nebo na pozvolných poklesech. V porovnání s dlouhodobými zářijovými průměry jsou průtoky nejčastěji podprůměrné až výrazně podprůměrné, jen ojediněle jsou ještě průměrné. Na téměř celém území tak pozorujeme podnormální vodnost až sucho, v povodí Vltavy, Dyje a taky Moravy i extrémní sucho. V celém profilu do 1 m se k 01.09. vyskytuje deficit na max 86 % území, což je oproti minulému týdnu nárůst. Data korespondují i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.
Více informací ZDE.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
18. 12. 2024
Rozhovor s Pavlem Zahradníčkem pro Regionální agrární komoru
Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR odpovídal na otázky Zpravodaje Regionální agrární komory Pardubického kraje spojené se současným zemědělstvím. Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE.
-
18. 12. 2024
Když přestaneme orat a pokryjeme půdu meziplodinami, obnovíme za pár desítek let její úrodnost
Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zkoumá, jak půdu v Česku, zpustošenou dekádami intenzivní orby a používáním syntetických hnojiv a pesticidů znovu ozdravit a připravit na budoucí vysoké teploty v důsledku klimatické změny. Může tomu pomoci i fakt, že zemědělci dostanou zaplaceno za zachycování uhlíku v půdě. „Čeká se také na to, jak budou vypadat systém obchodování s emisními povolenkami v zemědělství neboli Agro-ETS,“ připomíná Klem. Celý článek pro ekonews.cz je k dispozici ZDE.