Deficit půdní vláhy [mm]


                          
-100-80-60-40-20-5520406080100
Odchylka od obvyklé zásoby vody v půdě v daném období

STAV PŮDNÍ VLÁHY výrazně poklesl na celém území České republiky, zejména v Jižních Čechách, v Krušných horách, Krkonoších ve Slezsku a na východní Moravě. Nejvýraznější deficit (do 60-80 mm) je aktuálně sledován v Krkonoších, Jeseníkách, na Zlínsku a také na Lipensku a v Krušných horách. V deficitu zásob vody je dále téměř celé území, s výjimkou lokálních oblastí severozápadně od Prahy a na Hradecku.
V povrchové vrstvě (0–40 cm) oproti minulému týdnu zásoby vody poklesly. Celé území, s výjimkou malé oblasti severozápadně od Prahy je tak aktuálně v deficitu do max 40 mm.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) se stav zásob vody oproti minulému týdnu výrazně nezměnil- většina území zůstává v deficitním stavu, s výjimkou oblasti severozápadně od Prahy, Hradecka a také v pásu od Brna k Ostravě, kde je deficit méně výrazný.

Dle zpráv kolegů z ČHMÚ jsou hladiny vodních toků převážně setrvalé nebo na pozvolných poklesech. V porovnání s dlouhodobými zářijovými průměry jsou průtoky nejčastěji podprůměrné až výrazně podprůměrné, jen ojediněle jsou ještě průměrné. Na téměř celém území tak pozorujeme podnormální vodnost až sucho, v povodí Vltavy, Dyje a taky Moravy i extrémní sucho. V celém profilu do 1 m se k 01.09. vyskytuje deficit na max 86 % území, což je oproti minulému týdnu nárůst. Data korespondují i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.

Více informací ZDE.

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 18. 12. 2024

    Rozhovor s Pavlem Zahradníčkem pro Regionální agrární komoru

    Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR odpovídal na otázky Zpravodaje Regionální agrární komory Pardubického kraje spojené se současným zemědělstvím. Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE.

  • 18. 12. 2024

    Když přestaneme orat a pokryjeme půdu meziplodinami, obnovíme za pár desítek let její úrodnost

    Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zkoumá, jak půdu v Česku, zpustošenou dekádami intenzivní orby a používáním syntetických hnojiv a pesticidů znovu ozdravit a připravit na budoucí vysoké teploty v důsledku klimatické změny. Může tomu pomoci i fakt, že zemědělci dostanou zaplaceno za zachycování uhlíku v půdě. „Čeká se také na to, jak budou vypadat systém obchodování s emisními povolenkami v zemědělství neboli Agro-ETS,“ připomíná Klem. Celý článek pro ekonews.cz je k dispozici ZDE.