Deficit půdní vláhy [mm]


                          
-100-80-60-40-20-5520406080100
Odchylka od obvyklé zásoby vody v půdě v daném období

STAV PŮDNÍ VLÁHY oproti minulému týdnu zlepšil zejména na západě a severozápadě Čech a také v pásu od Brna po Ostravu. Zásoby vody stouply, no na větší polovině území pořád pozorujeme deficit. Ten je aktuálně nejvýraznější na pomezí Jizerských hor a Krkonoš a v Beskydech v okolí Jablunkova (0–100 cm).
V povrchové vrstvě (0–40 cm) je oproti minulému týdnů sledován také nárůst zásob vody na západě a severozápadě Čech a i mírný nárůst podél jižních hranic republiky.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) se stav oproti minulému týdnu výrazně nezměnil- větší polovina území zůstává v deficitu zásob vody. Na sever od Prahy, v pásu od Jižních Čech po Orlické hory a od Brna k Ostravě je deficit méně výrazný.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ jsou hladiny vodních toků setrvalé, nebo slabě až mírně rozkolísané po předchozích srážkách. Po přívalových srážkách v západní polovině republiky pozorujeme místy v okolí Prahy a také v okolí Karlových Varů nadnormální vodnost, na většině území však pozorujeme normální nebo podnormální vodnost, na pomezí Jizerských hor a Krkonoš a také v Beskydech lokálně i sucho. V porovnání s dlouhodobými srpnovými průměry jsou průtoky podprůměrné až průměrné.

V celém profilu do 1 m se k 05.08. vyskytuje deficit na max 51 % území, což je oproti minulému týdnu pokles. Data korespondují i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.

Více informací ZDE.

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 18. 12. 2024

    Rozhovor s Pavlem Zahradníčkem pro Regionální agrární komoru

    Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR odpovídal na otázky Zpravodaje Regionální agrární komory Pardubického kraje spojené se současným zemědělstvím. Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE.

  • 18. 12. 2024

    Když přestaneme orat a pokryjeme půdu meziplodinami, obnovíme za pár desítek let její úrodnost

    Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zkoumá, jak půdu v Česku, zpustošenou dekádami intenzivní orby a používáním syntetických hnojiv a pesticidů znovu ozdravit a připravit na budoucí vysoké teploty v důsledku klimatické změny. Může tomu pomoci i fakt, že zemědělci dostanou zaplaceno za zachycování uhlíku v půdě. „Čeká se také na to, jak budou vypadat systém obchodování s emisními povolenkami v zemědělství neboli Agro-ETS,“ připomíná Klem. Celý článek pro ekonews.cz je k dispozici ZDE.