Relativní nasycení půdy
| Nedostatek vláhy | ||||||||||||||||||
| 0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 90 | 100 | |||||||||
| 0 = bod vadnutí; 50 = bod snížené dostupnosti; 100 = polní kapacita | ||||||||||||||||||
Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY oproti minulému týdnu výrazně zlepšilo téměř celém území, s výjimkou jižní Moravy, kde zůstává relativní nasycení aktuálně nejnižší v celé republice. Naopak mnohem lepší situace je ve středních a západních Čechách.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Oproti minulému týdnu došlo k díky vydatným srážkám k výrazné změně zejména v západní polovině území, kde je aktuálně nejvyšší relativní nasycení a to místy (Lužické hory, Krušné hory, Šumava) i nad 90 %. Také se výrazně zlepšila situace v povrchové vrstvě v okolí Prahy, kde je aktuálně relativní nasycen vyšší. Nejnižší relativní nasycení půdy v povrchové vrstvě (pod 20 %) pozorujeme i dál na Jižní Moravě.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Na většině území došlo v porovnání s předchozím týdnem k výraznému zlepšení situace, a to hlavně v Čechách, kde je aktuálně na většině území relativní nasycení nad 40% a víc. Nejvyšší nasycení pozorujeme podél severních hranic, také v okolí Ašského výběžku a na Šumavě. Horší situaci a nízké nasycení (pod 20 %) i nadále pozorujeme na jižní Moravě v okolí Znojma a Hodonína.
Více informací ZDE.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
18. 12. 2024
Rozhovor s Pavlem Zahradníčkem pro Regionální agrární komoru
Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR odpovídal na otázky Zpravodaje Regionální agrární komory Pardubického kraje spojené se současným zemědělstvím. Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE.
-
18. 12. 2024
Když přestaneme orat a pokryjeme půdu meziplodinami, obnovíme za pár desítek let její úrodnost
Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zkoumá, jak půdu v Česku, zpustošenou dekádami intenzivní orby a používáním syntetických hnojiv a pesticidů znovu ozdravit a připravit na budoucí vysoké teploty v důsledku klimatické změny. Může tomu pomoci i fakt, že zemědělci dostanou zaplaceno za zachycování uhlíku v půdě. „Čeká se také na to, jak budou vypadat systém obchodování s emisními povolenkami v zemědělství neboli Agro-ETS,“ připomíná Klem. Celý článek pro ekonews.cz je k dispozici ZDE.
