Deficit půdní vláhy [mm]


                          
-100-80-60-40-20-5520406080100
Odchylka od obvyklé zásoby vody v půdě v daném období

STAV PŮDNÍ VLÁHY se oproti minulému týdnu zvýšil téměř na celém území. Vydatné srážky v pásu od jižních Čech po Orlické hory způsobily, že zejména v této oblasti stouply zásoby vody v půdě a deficit půdní vláhy výrazně klesl na téměř celém území. Nejvyšší zásoby vody v půdě aktuálně pozorujeme na Vysočině, v okolí Českých Budějovic, Litoměřic, Hradce Králové, v okolí Brna a Ostravy. Obecně je ale celý východní polovina území téměř bez deficitu. V západní polovině území můžeme mírný deficit pozorovat v okolí Železného Brodu, Prahy a na jih od Plzně (0–100 cm).
V povrchové vrstvě (0–40 cm) je také oproti minulému týdnů sledován nárůst zásob vody téměř na celém území. Mírný deficit aktuálně sledujeme jen na jih od Plzně, v okolí Prahy a v okolí Zlína.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) je stav na západě a také východě republiky oproti minulému týdnu víceméně stejný a zhruba polovina území tak zůstává v deficitu zásob vody. V pásu od jižních Čech po Orlické hory je ale deficit výrazné nižší, díky srážkám v minulém týdnu.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ je na území Středních Čech, Krušných hor a Krkonoš aktuálně hlášená podnormální vodnost, na zbylém území pozorujeme normální až nadnormální vodnost. Normální vodnost je hlášena spíš na východě republiky v povodí Moravy a Odry a také u jihozápadních hranic v povodí Berounky a na Šumavě. Nadnormální vodnost je hlášena hlavně v Polabí, v oblasti povodí Dyje a částečně v Jižních Čechách. Na Vysočině a také v okolí Jindřichova Hradce pozorujeme také výrazně nadnormální vodnost.
V celém profilu do 1 m se k 14. 07. vyskytuje deficit na max. 18 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 10. 7. 2024

    Kam s uhlíkem?

    Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
    Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE.

  • 9. 7. 2024

    Změna klimatu je příležitost

    Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.

    Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.

13. července 2024 / 28. týden

předchozí další zavřít