Deficit půdní vláhy [mm]
-100 | -80 | -60 | -40 | -20 | -5 | 5 | 20 | 40 | 60 | 80 | 100 |
STAV PŮDNÍ VLÁHY se oproti minulému týdnu zvýšil téměř na celém území. Vydatné srážky v pásu od jižních Čech po Orlické hory způsobily, že zejména v této oblasti stouply zásoby vody v půdě a deficit půdní vláhy výrazně klesl na téměř celém území. Nejvyšší zásoby vody v půdě aktuálně pozorujeme na Vysočině, v okolí Českých Budějovic, Litoměřic, Hradce Králové, v okolí Brna a Ostravy. Obecně je ale celý východní polovina území téměř bez deficitu. V západní polovině území můžeme mírný deficit pozorovat v okolí Železného Brodu, Prahy a na jih od Plzně (0–100 cm).
V povrchové vrstvě (0–40 cm) je také oproti minulému týdnů sledován nárůst zásob vody téměř na celém území. Mírný deficit aktuálně sledujeme jen na jih od Plzně, v okolí Prahy a v okolí Zlína.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) je stav na západě a také východě republiky oproti minulému týdnu víceméně stejný a zhruba polovina území tak zůstává v deficitu zásob vody. V pásu od jižních Čech po Orlické hory je ale deficit výrazné nižší, díky srážkám v minulém týdnu.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ je na území Středních Čech, Krušných hor a Krkonoš aktuálně hlášená podnormální vodnost, na zbylém území pozorujeme normální až nadnormální vodnost. Normální vodnost je hlášena spíš na východě republiky v povodí Moravy a Odry a také u jihozápadních hranic v povodí Berounky a na Šumavě. Nadnormální vodnost je hlášena hlavně v Polabí, v oblasti povodí Dyje a částečně v Jižních Čechách. Na Vysočině a také v okolí Jindřichova Hradce pozorujeme také výrazně nadnormální vodnost.
V celém profilu do 1 m se k 14. 07. vyskytuje deficit na max. 18 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.
Více informací ZDE.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
2. 8. 2024
Sucho, méně mléka, nemoci, ale lepší víno. Co vše s Českem dělají vedra?
Česko vstupuje do druhé poloviny léta po jednom z nejteplejších měřených červenců vůbec. Horké podnebí ve střední Evropě pomalu získává středomořské parametry. Klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Pavel Zahradníček upozorňuje, že dřívější letní teploty se dnes berou spíše jako ochlazení. „Čtrnáct měsíců v kuse se pohybujeme nad teplotním průměrem,“ konstatuje vědec. Podle něj oteplování ovlivňuje například i chov dobytka. Celý rozhovor pro HN je k dispozici ZDE.
-
20. 7. 2024
Zemědělské sucho
„Sucho“ je velmi obecný termín a zahrnuje celou škálu jevů, které se můžou projevovat poměrně rozdílně. Často mluvíme například o suchu meteorologickém, které definujeme jako nedostatek atmosférických srážek nebo zápornou klimatologickou vodní bilanci mezi srážkami a výparem, či o suchu hydrologickém, projevujícím se sníženým průtokem v řekách, či nízkou hladinou podzemních vod. Jan Řehoř z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, se konkrétně vyjádřil k suchu, které je často nazýváno jako „zemědělské“. Celý článek pro trvaleudrzitelnezemedelstvi.cz je k dispozici ZDE.