Relativní nasycení půdy
| Nedostatek vláhy | ||||||||||||||||||
| 0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 90 | 100 | |||||||||
| 0 = bod vadnutí; 50 = bod snížené dostupnosti; 100 = polní kapacita | ||||||||||||||||||
Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se oproti minulému týdnu díky vydatným srážkám nejvýrazněji změnilo v pásu od jižních Čech po Orlické hory.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Oproti minulému týdnu je povrchová vrstva v téměř na celém území víc nasycená. Vysoké nasycení půdy (nad 90 %) aktuálně pozorujeme na Šumavě, v pásu od jižních Čech po Orlické hory a ve Slezsku. Nižší relativní nasycení půdy v povrchové vrstvě (pod 50 %) pozorujeme na jihu Moravy, v okolí Prahy, na západ od ní a v okolí Plzně.
Situace v celém profilu (0–100 cm): V porovnání s předchozím týdnem se nijak výrazně nezměnila situace na Moravě a ve Slezsku- nízké nasycení zůstává pořád na jihu v oblasti Znojma Lanžhotu. Výrazný rozdíl je ale pozorován v Čechách v pásu od jižních Čech po Orlické hory, kde je aktuálně vysoké nasycení půdy (nad 70%). V okolí Prahy a na západ od ní zůstává nasycení nízké (pod 30 %)
Více informací ZDE.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
2. 8. 2024
Sucho, méně mléka, nemoci, ale lepší víno. Co vše s Českem dělají vedra?
Česko vstupuje do druhé poloviny léta po jednom z nejteplejších měřených červenců vůbec. Horké podnebí ve střední Evropě pomalu získává středomořské parametry. Klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Pavel Zahradníček upozorňuje, že dřívější letní teploty se dnes berou spíše jako ochlazení. „Čtrnáct měsíců v kuse se pohybujeme nad teplotním průměrem,“ konstatuje vědec. Podle něj oteplování ovlivňuje například i chov dobytka. Celý rozhovor pro HN je k dispozici ZDE.
-
20. 7. 2024
Zemědělské sucho
„Sucho“ je velmi obecný termín a zahrnuje celou škálu jevů, které se můžou projevovat poměrně rozdílně. Často mluvíme například o suchu meteorologickém, které definujeme jako nedostatek atmosférických srážek nebo zápornou klimatologickou vodní bilanci mezi srážkami a výparem, či o suchu hydrologickém, projevujícím se sníženým průtokem v řekách, či nízkou hladinou podzemních vod. Jan Řehoř z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, se konkrétně vyjádřil k suchu, které je často nazýváno jako „zemědělské“. Celý článek pro trvaleudrzitelnezemedelstvi.cz je k dispozici ZDE.
