Deficit půdní vláhy [mm]
-100 | -80 | -60 | -40 | -20 | -5 | 5 | 20 | 40 | 60 | 80 | 100 |
Aktuální stav sucha v České republice
v neděli 22. 03. 2020 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 15. 03. 2019 do neděle 22. 03. 2020 ráno)
DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu mírně zhoršil. Největší rozdíl oproti minulému týdnu nastal v povrchové vrstvě (0–40 cm) na severní Moravě a v severních pohraničních horách Čech.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) situace spíše stagnovala. Největší deficit pozorujeme i nadále v oblasti severozápadních Čech, Třeboňska, Pardubicka.. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Normální až podnormální stav je sledován převážně na celém území republiky. Nadnormální stav je sledován spíše výjimečně v Krkonoších, Jeseníkách a také na řekách před Plzní.. Ojediněle se vyskytují místa s podnormálním stavem vč. kategorie „sucho“ a to na jižní Moravě, případně na tocích v jižních Čechách.
V celém profilu do 1 m se k 22. 03. vyskytuje deficit zhruba na 28 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 5 % území je deficit nejméně 20 mm.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
24. 9. 2024
Jak přejít z konvenčního na ekologické hospodaření?
Pro zemědělce, kteří chtějí přejít z konvenčního na ekologické hospodaření, připravují vědci příručku. Podílí se na tom mimo jiných i vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd - CzechGlobe. Ještě letos v ní představí metody a přístupy, které umožní dosahovat srovnatelných výnosů, jaké mají pěstitelé v konvenčním zemědělství. Článek Českého rozhlasu je k dispozici ZDE.
-
21. 9. 2024
Jak si umíme díky vědě poradit s následky povodní?
Za jak dlouho se dá vysušit zaplavený dům? A v čem pomáhají po povodni statikům satelitní snímky z vesmíru? Spoluautor projektu Intersucho Martin Možný vysvětluje, jak se dá vegetační index využít k přesnému měření vláhy v půdě a pomoct tak při sledování náhlých přírodních katastrof. Celý dil popovodňového magazínu Českého rozhlasu je k dispozici ZDE.