Deficit půdní vláhy [mm]
-100 | -80 | -60 | -40 | -20 | -5 | 5 | 20 | 40 | 60 | 80 | 100 |
Aktuální stav sucha v České republice
v neděli 17. 11. 2019 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 10. 11. 2019 do neděle 17. 11. 2019 ráno)
DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu zlepšil. Největší rozdíl oproti minulému týdnu sledujeme v povrchové vrstvě (0–40 cm), kde se stav mírně zlepšil především na Moravě a ve Slezsku a poté západně od Prahy. V jihozápadních a západních Čechách se stav zhoršil.
V hlubší vrstvě (0–100 cm) nedošlo k žádné významné změně. Největší deficit pozorujeme i nadále v oblasti Krkonoš a Jizerský hor, Šumavy a také Třeboňska byť se zde stav mírně zlepšil. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Normální stav je sledován na jihovýchodě České republiky a převážné také v Polabí. V jihozápadní části republiky, v severních Čechách a na střední Moravě sledujeme podnormální vodnost. V podhůří Šumavy a na Znojemsku je sledována kategorie „sucho“.
V celém profilu do 1 m se k 17. 11. vyskytuje deficit zhruba na 52 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 30 % území je deficit nejméně 20 mm.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
24. 9. 2024
Jak přejít z konvenčního na ekologické hospodaření?
Pro zemědělce, kteří chtějí přejít z konvenčního na ekologické hospodaření, připravují vědci příručku. Podílí se na tom mimo jiných i vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd - CzechGlobe. Ještě letos v ní představí metody a přístupy, které umožní dosahovat srovnatelných výnosů, jaké mají pěstitelé v konvenčním zemědělství. Článek Českého rozhlasu je k dispozici ZDE.
-
21. 9. 2024
Jak si umíme díky vědě poradit s následky povodní?
Za jak dlouho se dá vysušit zaplavený dům? A v čem pomáhají po povodni statikům satelitní snímky z vesmíru? Spoluautor projektu Intersucho Martin Možný vysvětluje, jak se dá vegetační index využít k přesnému měření vláhy v půdě a pomoct tak při sledování náhlých přírodních katastrof. Celý dil popovodňového magazínu Českého rozhlasu je k dispozici ZDE.