Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.04.2023 do 14.05.2023

 

Aktuální zájmové období bylo ve většině sledovaných zemí bohaté na srážky, s výskytem podprůměrných teplot (s výjimkou druhé dubnové dekády) a mnohdy i podprůměrného slunečního záření. Obecně jsou ozimy v dobrém stavu a v mírně pokročilém stádiu vývoje. Kvůli vydatným srážkám a chladnějším teplotám se však vývoj zpomalil a zvýšilo se riziko výskytu škůdců a chorob. Také se zpozdilo setí jarních a letních plodin, které buď stále pokračuje, nebo bylo dokončeno v polovině května s až dvoutýdenním zpožděním. Z toho vyplývá, že kvetení jarních a letních plodin pravděpodobně nastane později než obvykle, kdy bude zvýšené riziko nepříznivého letního počasí (např. horko, sucho). Pozitivní je, že půdní vlhkost je v současnosti na velmi příznivých úrovních. V následujících týdnech by bylo zapotřebí ustálenější počasí, které umožní zemědělcům řádně provádět polní práce. Prognóza výnosů je převážně pozitivní a odpovídá historickým trendům.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.  

 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

22. 5. 2023
pro
CZ
Česká republika
Během zájmového období byly teploty převážně podprůměrné, zejména během první dubnové dekády, s výsledným kumulativním součtem teplot (>0 °C) hluboko pod dlouhodobým průměrem. Dubnové úhrny srážek byly výrazně nadprůměrné ve většině krajů a rekordní (>150 %) na jihovýchodě. Dubnové vydatné srážky byly přínosem pro doplňování zásob půdy a podzemních vod. Naopak první polovina května byla charakterizována malými srážkovými úhrny. Kumulovaná globální radiace byla velmi nízká, dokonce jedna z nejnižších v porovnání s dochovanými záznamy (jihovýchod země). Podmínky pro ozimy jsou považovány za příznivé. Vývoj ozimé pšenice se během zájmového období zpomalil a nyní je kolem sezónního průměru nebo mírně za ním. Podobně se zpomalila akumulace biomasy ozimé pšenice, která se ve většině regionů nyní blíží průměru. Příliš vlhké půdy narušily v dubnu polní práce. Zpozdilo se setí letních plodin. Rovnoměrné rozložení srážek od druhé poloviny dubna je však celkově pro setí příznivé. V současné době je prognóza výnosů ozimých plodin pozitivní, zatímco prognóza výnosů letních plodin odpovídá historickým trendům.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 17. 9. 2024

    Klima v České republice se mění: Budeme pěstovat lanýže a pomeranče?

    Ústav výzkumu globální změny AV ČR v spolupráci s Masarykovou univerzitou a Odborem životního prostředí připravily výstavu ZMĚNA KLIMATU – poznej, pochop, pomoz, kterou je ještě do 24. září možné navštívit v Urban centru v Brně. Výstava přibližuje příčiny a projevy změny klimatu a ukazuje, jak se s nimi vyrovnáváme. V rámci doprovodního programu výstavy mluvil v cykle přednášek klimatolog Pavel Zahradníček i o tom, jak se tato změna projevuje na zemědělské produkci – budeme mít díky změně klimatu lepší víno, budeme moci pěstovat pomeranče či lanýže? A jakou hrozbu znamená změna klimatu pro naše lesy? I to přiblíží podklady dr. Zahradníčka, které jsou k dispozici ZDE.

  • 17. 9. 2024

    Proběhla konference Potraviny pro budoucnost

    Nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu. Vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost. Výsledky představili na konferenci 16. září 2024. Klimatolog prof. Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR mluvil i o tom, jak mohou extrémní meteorologické jevy poškodit úrodu více druhů zemědělských plodin a také jak nám pomáhají systémy včasné výstrahy jako jsou právě Intersucho.cz, Agrorisk.cz nebo Firerisk.cz. Více o výsledcích, kterých vědci dosáhli si můžete přečíst ZDE