Rakousko
Během zájmového období převládaly teploty odpovídající nebo mírně nad průměrem, narušené krátkými mrazy a nadprůměrnými srážkami. Díky vyšším teplotám dosáhly ozimy zralosti o 2 týdny dříve než obvykle, ale jejich nadzemní biomasa, jak se očekávalo po špatném vývoji kořenů během zimy, byla nižší než průměr v předchozím roce, což potvrdily snímky dálkového průzkumu. Krupobití lokálně způsobuje vážné škody na úrodě. Celkově jsou jarní plodiny po příznivém počasí v dobré kondici. Rychle se vyvíjejí, navzdory dočasným mrazům, a jejich úroveň biomasy odpovídá průměru, jak naznačují snímky dálkového průzkumu. Trvající výskyt vyšších teplot bez tepelného stresu a s dostatečnými srážkami, jak je předpovídáno na příští 2 týdny, budou klíčové k pozitivní sezóně. Prognózy výnosů ozimých plodin jsou revidovány směrem dolů, na nižší než historický trend, zatímco prognózy pro jarní a letní plodiny jsou zvýšeny na mírně vyšší než historický trend.

Bosna a Hercegovina
data nejsou dostupná

Belgie
Teploty byly převážně podprůměrné, s výjimkou posledního červnového týdne. Srážky se pohybovaly od hodnot blízko dlouhodobému až po 80 % nad dlouhodobým průměrem. První a poslední červnový týden byl ve většině regionů převážně suchý, zatímco druhý červencový týden byl obzvláště vlhký. Sluneční záření bylo mírně pod průměrem. I když tyto povětrnostní podmínky jako takové nebyly nijak zvlášť výjimečné, zůstaly pro plodiny převážně nepříznivé s ohledem na již vzniklé negativní dopady v důsledku mimořádně vlhkých podmínek v předchozích měsících. Půdy náchylné k podmáčení zůstávaly nadměrně vlhké. Letní plodiny zůstaly v růstu a vývoji pozadu. Časté dešťové srážky v červenci brzdily sklizeň ozimého ječmene s negativními dopady na výnosy a kvalitu zrna. Tlak škůdců a chorob zůstal také vysoký, zejména u brambor. Prognózy výnosů byly zachovány nebo dále sníženy; vše pod pětiletým průměrem a až na několik výjimek také pod loňskou úroveň.

Bulharsko
Bulharsko zažilo extrémně teplé počasí. V období 1. 6. až 13. 7. bylo naměřeno o 2,5–4,0 °C více než je obvyklé. Denní maximální teploty kolísaly vysoko nad dlouhodobým průměrem a počet horkých dnů (Tmax > 30 °C) překročil dlouhodobý průměr o 15–20. Maximální teploty v nejteplejších dnech dosahovaly 38–40 °C. Rozložení srážek bylo nerovnoměrné v prostoru a čase. V západních regionech došlo během června k několika intenzivním srážkovým událostem (s dlouhými přestávkami mezi nimi) a úhrny srážek zůstaly pod průměrem. Střední a východní oblasti zaznamenaly výraznější deficit srážek 40–80 % ve srovnání s dlouhodobým průměrem a po polovině června téměř žádné srážky. Celkově byly tyto povětrnostní podmínky příznivé pro ozimé obilniny. Obsahy půdní vlhkosti v závěrečné fázi plnění zrna byly uspokojivé. Zrání a zahájení sklizně byly letos poměrně brzké díky pokročilé fenologii způsobené dlouhotrvající pozitivní teplotní anomálií. Sklizeň probíhala dobře. Modely naznačují nadprůměrnou akumulaci biomasy u ozimých obilnin, proto byly prognózy výnosů revidovány směrem nahoru, nad pětiletý průměr. Prognózy výnosů u řepky jsou méně optimistické, a to mírně podprůměrné. Pro letní plodiny byly povětrnostní podmínky nepříznivé. Obsahy půdní vlhkosti se od poloviny června snížily na podprůměrné hodnoty a zásoba vody během fáze hlavního květu a raného zasypávání zrn byla nedostatečná. Vysoké teploty navíc nepříznivě ovlivnily opylování a oplození květů. Tyto podmínky vyvolaly obrat v očekávání výnosů. Prognózy výnosů pro letní plodiny klesly hluboko pod pětiletý průměr.

Bělorusko
První polovina června se vyznačovala relativně vlhkými podmínkami, které postihly všechny kraje. Třetí dekáda byla suchá. Srážky byly pozorovány opět až v poslední dekádě zájmového období. Srážky převládaly zejména v oblasti Vitebsk, kde kumulativní srážky za převýšily dlouhodobý průměr o 50 %. Denní průměrné teploty byly na začátku zájmového období mírně nadprůměrné. Tato kladná teplotní anomálie se zvyšuje od třetí červnové dekády. Zatímco však minimální teploty zůstávaly kolem dlouhodobého průměru, maximální teploty dlouhodobý průměr převyšovaly. Více než 10 dní byly zaznamenány maximální teploty nad 30 °C a během posledního týdne v červnu se vyskytovala extrémní vedra (s maximálními teplotami dosahujícími 35 °C). Celkově průměrná denní teplota překročila dlouhodobý průměr až o 2–4 °C, přičemž největší anomálie byly pozorovány na jihu (Brest a Gomel). Teplé a vlhké povětrnostní podmínky urychlily růst ozimých plodin ke zralosti a napomohly časné sklizni. Pokročilý je i vývoj jarního ječmene a kukuřice na zrno. Srážkový režim posledních měsíců obnovil zásoby vody v půdě, což bude mít pozitivní dopad na výnosy. Předpověď počasí však naznačuje, že horké podmínky budou pokračovat, nejvíce postihnou jižní část země. Proto se potvrzuje prognóza výnosu pro pšenici, zatímco prognózy pro ječmen a kukuřici byly mírně upraveny směrem dolů.

Česká republika
Během zájmového období převládaly teploty odpovídající nebo mírně nad průměrem, narušené krátkými mrazy a nadprůměrnými srážkami. Díky vyšším teplotám dosáhly ozimy zralosti o 2 týdny dříve než obvykle, ale jejich nadzemní biomasa, jak se očekávalo po špatném vývoji kořenů během zimy, byla nižší než průměr v předchozím roce, což potvrdily snímky dálkového průzkumu. Krupobití lokálně způsobuje vážné škody na úrodě. Celkově jsou jarní plodiny po příznivém počasí v dobré kondici. Rychle se vyvíjejí, navzdory dočasným mrazům, a jejich úroveň biomasy odpovídá průměru, jak naznačují snímky dálkového průzkumu. Trvající výskyt vyšších teplot bez tepelného stresu a s dostatečnými srážkami, jak je předpovídáno na příští 2 týdny, budou klíčové k pozitivní sezóně. Prognózy výnosů ozimých plodin jsou revidovány směrem dolů, na nižší než historický trend, zatímco prognózy pro jarní a letní plodiny jsou zvýšeny na mírně vyšší než historický trend.

Švýcarsko
data nejsou dostupná

Německo
V západním Německu zůstaly teploty pod průměrem s výjimkou krátkého horkého období na konci června a začátku července. Srážky byly na většině území Německa mírné, ale časté a doplňovaly je ojedinělé silné srážky a bouřky, které značně zvýšily regionální úhrn srážek (např. v Dolním Sasku a na jihu). Vysoká frekvence deštivých dnů brzdila vysychání půd (po vlhkém květnu), zejména v jižním Německu. Průměrné teploty a srážky byly obecně příznivé pro růst plodin. Nepříznivé podmínky, které začaly před polovinou června, a lokálně vydatné srážky negativně ovlivnily plnění zrna ozimů. První prognózy výnosů ozimého ječmene zůstávají pod očekáváním, hlavě na severu a východě. Kromě toho vysoká frekvence srážek způsobila vysokou vlhkost zrna a opakovaně přerušovala sklizeň. V jižním a většině západního Německa jsou půdy stále velmi vlhké, což omezuje přístup na pole a zdržuje sklizeň. Naproti tomu letním plodinám příznivé počasí prospělo, s výjimkou západu, kde je potřeba více slunečního svitu k vysušení polí a podpoře plnění obilím. Příliš mokrá pole v jižním a západním Německu zvýšila tlak chorob, zejména u brambor. Ve srovnání s minulým měsícem byla prognóza výnosu mírně snížena, odhady výnosů u ozimých plodin o cca 1 % a u ozimého ječmene o cca 4 %. Prognóza výnosu letních plodin je stabilní, zejména u brambor (– 2 %). Naše prognózy pro brambory a cukrovou řepu zůstávají pod pětiletým průměrem, zatímco výnosy kukuřice by měly být vyšší než pětiletý průměr.

Dánsko
Srážky byly v průběhu zájmového období dobře rozloženy a zahrnovaly několik epizod významných srážek (> 10 mm za den). Úhrny srážek byly výrazně nadprůměrné (o 91 %). Teploty během zájmového období do značné míry kolísaly, s teplým začátkem na začátku června, po kterém následovalo chladnější počasí, a to přibližně do poloviny měsíce, kdy se teploty vrátily téměř k normálu, až na konci června nastalo teplé období. Zbytek zájmového období charakterizovaly téměř nebo mírně podnormální teploty. Kumulované úrovně radiace se blížily normálu. Satelitní pozorování MODIS naznačují, že nejvyšší akumulace biomasy byla pozorována se zpoždění přibližně 10 dní. Modely ukazují, že jak ozimé, tak jarní obiloviny jsou ve fázi plnění zrn a navzdory relativně nízkým teplotám jsou stále přibližně o 10 dní před normálem. Bylo by zapotřebí, aby podmáčená pole v následujících týdnech vyschla, aby mohla proběhnout sklizeň ozimích obilovin. Prognózy výnosů pro ozimé a jarní plodiny však zůstávají nad pětiletým průměrem, zatímco prognózy pro letní plodiny zůstávají blízko průměru.

Francie
Během zájmového období opět převládalo deštivé počasí. Zatímco začátek června byl relativně suchý, od 13. června se začaly objevovat výraznější srážky, které ve východní polovině Francie pokračovaly s velmi malými přestávkami až do poloviny července. Například v Burgundsku byl nejdeštivěji za posledních 30 let. V západních částech (např. Poitou-Charentes) byly srážky mírně nad průměrem, většinou kvůli intenzivním srážkám vyskytujícím se od 13. do 22. června. Teploty byly podprůměrné, nejvýrazněji na severu. Nebyly však zaznamenány žádné extrémní teploty. Úrovně radiace byly na většině území země s výjimkou severozápadu podprůměrné. Vlhké podmínky nadále bránily vývoji plodin, především ozimých a jarních plodin. Přetrvávající vlhké podmínky po polovině června měly nepříznivý vliv zejména na ozimý ječmen, který ovlivnil nejen hmotnost, ale i kvalitu zrna. Předpokládá se, že vliv vlhkých podmínek bude méně významný u jarního ječmene, jehož celé vegetační období je opožděno asi o 2 týdny (ve srovnání s průměrnou sezónou). U pšenice měkké byla sklizeň zahájena začátkem července. Ve srovnání s průměrem došlo ke zpoždění o 1 až 2 dekády, protože vlhkost zrna byla příliš vysoká na to, aby mohla proběhnout sklizeň. Na nadcházející 2 týdny je předpověď bez deště, což by mělo usnadnit průběh sklizně. Zatímco vysoké úrovně půdní vlhkosti ve Francii jsou obecně příznivé pro letní plodiny, nízké teploty a radiace, zejména na severu Francie, zesílily fenologické zpoždění způsobené pozdním setím. Teplota akumulovaná na konci sezóny nemusí být dostatečná k tomu, aby plodiny dosáhly plné zralosti. Prognózy výnosů plodin v důsledku přetrvávajících vlhkých podmínek byly sníženy. Nejvýraznější pokles je zaznamenán u ozimého ječmene, a to i s ohledem na sklizňové zprávy.

Maďarsko
Červen začal průměrnými teplotami, ale od poloviny června se teploty zvýšily na nadprůměrné, s denními maximálními teplotami často nad 30 °C na jihu a východě. Od začátku července se vytvořila mimořádná vlna veder s denními maximálními teplotami přesahujícími 35 °C, lokálně dosahující 40 °C. Srážky byly v červnu bohaté s přebytkem mezi 30 % a 100 % nad dlouhodobým průměrem, lokálně až 160 % na západě (Nyugat-Dunántúl a Közép-Dunántúl) a severu (Észak-Magyarország), zatímco jinde se úhrny blížily průměru. V červenci byly srážky ojedinělé s lokálně intenzivními bouřkami. Sucho a vlna veder mají podle předpovědi přetrvat minimálně do 24. července. Zrání ozimých plodin a začátek sklizně byly v tomto roce časově velmi pokročilé. Modelové simulace naznačují relativně menší akumulaci biomasy, hlavně u řepky, pravděpodobně způsobenou obtížným setím a časným kvetením po teplé zimě a jaru. Sklizeň ozimých plodin probíhala dobře, zejména v červenci. Protože srážky ustaly a teploty se zvýšily, vlhkost půdy se koncem června snížila na podprůměrnou úroveň. Červencová vlna veder zvýšila poptávku po transpiraci. Vysoké teploty a nedostatek vody ovlivnily slunečnici a kukuřici na zrno, které jsou v současné době ve fázi květu nebo raného plnění zrna. Kvůli vysokým teplotám je také pravděpodobné snížení opylení. Situace je obzvláště choulostivá na východě, ve středu a podél jižní hranice. Časně zaseté letní plodiny mohly dokvétat již před obdobím horka, takže jsou méně náchylné k poškození. Prognózy výnosů ozimých obilovin překračují pětiletý průměr. Prognóza pro řepku byla revidována směrem dolů, pod průměr. Prognóza letních plodin byla snížena pod historický trend, ale zůstává blízko pětiletému průměru.

Chorvatsko
Kromě několika chladnějších dnů v polovině června a na začátku července byly teploty obecně nadprůměrné. Výrazná byla zejména vlna veder mezi 5. a 13. červencem, kdy maximální denní teploty dosahovaly 35 °C. Celkové srážky se pohybovaly kolem průměru. Ozimé plodiny byly obecně v dobrém stavu, ale přetrvávání vlhkých podmínek během závěrečné fáze plnění zrna podporovalo šíření chorob a plísňových infekcí, což do určité míry omezovalo výnosový potenciál plodin. Období sucha v polovině června umožnilo, aby sklizeň ozimých plodin v Chorvatsku dobře postoupila. Vracející se déšť na konci měsíce však zpozdil dokončení sklizně. Prognózy výnosů ozimých plodin jsou nyní nadprůměrné.Vysoké teploty a slunečné podmínky na konci zájmového období urychlily vegetativní růst letních plodin, které jsou nyní podle modelů ve fázi květu. Bude důležité tyto podmínky pečlivě sledovat, protože by mohly potenciálně poškodit květenství u kukuřice na zrno a slunečnice. Zatímco prognózy výnosů letních plodin zůstávají mírně nad 5letým průměrem, bude třeba v následujících týdnech vyhodnotit dopad probíhající vlny veder.

Itálie
Na severu pokračovaly vydatné srážky až do 23. června. Poté byly srážky méně časté, stále častěji se vyskytovaly silné bouře, často s kroupami a lokálně se značnými škodami. Od 23. června se teploty zvýšily a na konci června byla zaznamenána první vlna veder sezóny. Druhá, intenzivnější, začala od 8. července s maximálními teplotami do 35 °C. V severní Itálii dosáhly ozimy zralosti koncem června a sklizeň byla téměř dokončena do 10. července, přičemž plodiny na většině polí nebyly optimální. Bouřky lokálně zpomalily sklizeň a poškodily ovocné stromy a vinice. Letní plodiny mají zpoždění ve fenologickém vývoji a rozvoji biomasy. Teploty v červenci by měly pomoci kukuřici a sóji urychlit obnovu; zotavení je již viditelné pro Veneto v signálu fAPAR ze satelitních pozorování. Celkově lze stále očekávat průměrné výnosy, pokud by zemědělci byli schopni přizpůsobit své zemědělské postupy, například setím kukuřice s nižšími tepelnými požadavky. Ve střední Itálii (Marche, Toscana, Umbrie, Lazio) pokračovalo v prvních 10 červnových dnech s příznivě suchým a nepříliš horkým počasím plnění zrn u ozimých plodin, které začalo koncem května. Ozimé plodiny dosáhly zralosti kolem 15. června a sklizeň byla ukončena před koncem téhož měsíce. Slunečnice, nejpěstovanější letní plodina v této oblasti, se dobře vyvíjejí a v současné době je po fázi květu. Na jihu skončila pokračující suchá a horká sezóna s nízkými očekáváními výnosů, zejména na Sicílii. Prognóza výnosu pšenice tvrdé byla revidována směrem nahoru kvůli nadprůměrným výnosům v centrálních regionech, celkově se však potvrdila snížená očekávání výnosů ozimých plodin. U letních plodin byly prognózy výnosů ponechány na trendové úrovni nebo mírně zvýšeny.

Litva
Během zájmového období se pravidelně vyskytovaly mírné srážky s několika epizodami intenzivnějších srážek. Úhrny srážek 80 mm až 100 mm byly blízko nebo mírně nad průměrem. Teploty zůstaly blízko nebo nad průměrem, s výjimkou druhého červnového týdne, který byl o něco chladnější. Kumulativní teploty (základ 0 °C) byly nad průměrem přibližně o 10 % a kumulované úrovně radiace byly blízko nebo mírně nad průměrem. Vrchol akumulace biomasy nastal kolem 1. června, přibližně 10 dní před normálem. V souladu se zjištěními z dálkového průzkumu modely naznačují, že plodiny jsou v dobrém stavu a mají nadprůměrné úrovně biomasy. Dobré podmínky byly v tomto zájmovém období potvrzeny a naznačují, že výnosy by měly přesáhnout 5letý průměr. Prognózy výnosů zimních a jarních plodin jsou zachovány.

Moldavsko
data nejsou dostupná

Černá hora
data nejsou dostupná

Holandsko
Teploty byly převážně podprůměrné, s výjimkou posledního červnového týdne. Srážky se pohybovaly od hodnot blízko dlouhodobému až po 80 % nad dlouhodobým průměrem. První a poslední červnový týden byl ve většině regionů převážně suchý, zatímco druhý červencový týden byl obzvláště vlhký. Sluneční záření bylo mírně pod průměrem. I když tyto povětrnostní podmínky jako takové nebyly nijak zvlášť výjimečné, zůstaly pro plodiny převážně nepříznivé s ohledem na již vzniklé negativní dopady v důsledku mimořádně vlhkých podmínek v předchozích měsících. Půdy náchylné k podmáčení zůstávaly nadměrně vlhké. Letní plodiny zůstaly v růstu a vývoji pozadu. Časté dešťové srážky v červenci brzdily sklizeň ozimého ječmene s negativními dopady na výnosy a kvalitu zrna. Tlak škůdců a chorob zůstal také vysoký, zejména u brambor. Prognózy výnosů byly zachovány nebo dále sníženy; vše pod pětiletým průměrem a až na několik výjimek také pod loňskou úroveň.

Polsko
Po většinu zájmového období byly teploty v souladu s průměrem nebo mírně nad průměrem, s výjimkou konce června. V té době zasáhla zemi horka s maximálními denními teplotami nad 33 °C. Na většině území se vyskytly nadprůměrné srážky. Dešťové srážky však dosud nebyly dostatečné k tomu, aby plně obnovily přiměřené úrovně půdní vlhkosti, zejména na severovýchodě a jihozápadě. Vzhledem k velmi pokročilému růstovému cyklu a rychlému vývoji ozimého ječmene, který regionálně dozrává v polovině června, začala jeho sklizeň nezvykle brzy, na začátku července. První výsledky ukazují průměrné výnosy v důsledku suchých podmínek a častých horkých dnů v pozdních fázích kvetení a plnění zrna. Výsledky byly lepší na severu než na jihu. Sklizeň řepky a ozimé pšenice měkké by měla začít v polovině července. Letní plodiny těžily z návratu srážek, ale zbývající nedostatek vody může vývoj plodin nadále zpomalovat. V nadcházejících dnech se očekává ještě více srážek, které by měly dále podpořit obnovu půdní vlhkosti a růst plodin během současných fází vývoje. Prognózy výnosů ozimých plodin byly mírně korigovány směrem dolů, ale zůstávají nadprůměrné, s výjimkou ozimého ječmene (pokles o 3 % oproti červnu). Prognózy výnosů letních plodin zůstávají stabilní a mírně nadprůměrné, pouze s malými změnami v rozmezí 1 %.

Rumunsko
Zájmové období jako celek (1. června až 13. července) bylo nejteplejším od roku 1975 a bylo srovnatelné pouze s rokem 2012. Celkově pozitivní tepelné anomálie dosahovaly 2–4 °C. Denní teploty neustále kolísaly nad průměrem s výjimkou dvou krátkých mírných období v polovině června a začátkem července. Nejteplejší jižní oblasti zažily 27–39 horkých dní (o 11–22 dní více než obvykle), přičemž denní maximální teploty dosahovaly 38–41 °C v nejteplejších dnech během vrcholu vlny veder ve druhé dekádě července. Srážky byly hojné v severozápadním Rumunsku a téměř průměrné ve středních a východních regionech, ale jihovýchod podél bulharské hranice trpěl 30–70 % srážkovým deficitem. Srážky se po 3. červenci staly slabými, což zesílilo účinek horkého období na úrodu. Období plnění zrna ozimých obilovin skončilo před nástupem velkého horka, a to díky pokročilému fenologickému vývoji. Suché červencové počasí přálo sklizni. U ozimých obilovin byly prognózy výnosů mírně zvýšeny, u řepky zůstává prognóza stejná. Pokud jde o letní plodiny, příznivé deště udržely půdní vlhkost na sezónní úrovni v regionech Nord-Est a NordVest. Ve středních a jižních oblastech jsou úrovně půdní vlhkosti podprůměrné od začátku nebo poloviny června. Nedostatečný přísun vody pro plodiny v kombinaci s velmi vysokými teplotami bránil expanzi listové plochy a akumulaci biomasy během vegetativní fáze a negativně ovlivnil vývoj. Negativní dopady nedostatku vody a vln veder se již odrážejí na satelitních snímcích. Prognóza výnosu letních plodin byla revidována směrem dolů pod 5letý průměr, ale může se dále zhoršit, pokud bude přetrvávat sucho.

Srbsko
data nejsou dostupná

Slovinsko
Kromě několika chladnějších dnů v polovině června a na začátku července byly teploty obecně nadprůměrné. Výrazná byla zejména vlna veder mezi 5. a 13. červencem, kdy maximální denní teploty dosahovaly 35 °C. Celkové srážky se pohybovaly kolem průměru. Ozimé plodiny byly obecně v dobrém stavu, ale přetrvávání vlhkých podmínek během závěrečné fáze plnění zrna podporovalo šíření chorob a plísňových infekcí, což do určité míry omezovalo výnosový potenciál plodin. Vracející se déšť na konci června zpozdil zahájení sklizně. Prognózy výnosů ozimých plodin jsou nyní v souladu s pětiletými průměry. Vysoké teploty a slunečné podmínky na konci zájmového období urychlily vegetativní růst letních plodin, které jsou nyní podle modelů ve fázi květu. Bude důležité tyto podmínky pečlivě sledovat, protože by mohly potenciálně poškodit květenství u kukuřice na zrno a slunečnice. Zatímco prognózy výnosů letních plodin zůstávají mírně nad 5letým průměrem, bude třeba v následujících týdnech vyhodnotit dopad probíhající vlny veder.

Ukrajina
Země zažila jedno z nejteplejších období v historii, kombinované po polovině června na jihu se suchými podmínkami. Tyto podmínky měly negativní dopad na letní plodiny, zejména na jihu a východě. V zájmovém období převládaly vysoké teploty, průměrná teplota v zemi byla 23,0 °C – tedy 2,8 °C nad průměrem. Velká jižní oblast od L’vivs’ky po Charkovsku zažila nejteplejší období za 30 let. Celkově bylo zájmové období sušší než průměr, s výjimkou oblastí sousedících s polskou hranicí. V západní polovině země se srážky soustředily do prvního a druhého červnového týdne. Ve východní polovině bylo v první polovině června zaznamenáno pouze několik srážek, poté kolem poloviny června spadlo 20–40 mm srážek a od té doby méně než 20 mm, zejména v oblasti Černého moře. Odes'ka hlásila po 16. červnu úplnou absenci srážek. Nadprůměrné teploty podpořily rozvoj letních plodin. Kukuřice na zrno dosáhla v celé zemi fáze květu. Podmínky jsou příznivé na západě a severu (např. Chernihivs’ka), ale na východ od Cherkas’ka se situace zhoršila. To platí zejména v oblasti Černého moře, kde suché a horké podmínky výrazně ovlivnily kukuřici, která má nyní podobně negativní výhled jako ozimé a jarní plodiny. Prognóza výnosu sóji je ovlivněna méně výrazně, protože se pěstuje převážně na západní Ukrajině. Slunečnice, pěstované převážně na jihu a východě, jsou nejvíce ovlivněny suchými podmínkami.

Klikni na stát…