Deficit půdní vláhy [mm]
-100 | -80 | -60 | -40 | -20 | -5 | 5 | 20 | 40 | 60 | 80 | 100 |
STAV PŮDNÍ VLÁHY se snížil na celém území České republiky, s výjimkou Moravy, kde v okolí Olomouce aktuálně pozorujeme nejvyšší zásoby vody půdě. Kromě oblasti na východ od Plzně a na jih od Ústí nad Labem je však většina západní poloviny republiky v deficitu půdní vláhy, přičemž nejvýraznější je deficit v Polabí, Jizerských horách a Krkonoších (0–100 cm).
V povrchové vrstvě (0–40 cm) je také sledován mírný pokles stavu půdní vláhy na západní polovině území. Na území Moravy a Slezska se stav zásob vody oproti minulému týdnu zvýšil a aktuálně je tu stav půdní vláhy v rámci republiky nejvyšší. V hlubší vrstvě (40–100 cm) zůstává stav víceméně stejný- na větší části území, vyjma jižní a střední Moravy a západu Čech, stav zůstává deficitní.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ je v povodí Moravy a Odry hlášená výrazně nadnormální vodnost. V oblasti Slezska, Orlických hor a také u západních hranic s Německem pozorujeme normální až spíš nadnormální vodnost. Na zbylém území je hlášena spíš normální až podnormální vodnost, s výjimkou oblasti Lužických hor, Jizerských hor a Krkonoš, kde pozorujeme podnormální vodnost až sucho.
V celém profilu do 1 m se k 30. 06. vyskytuje deficit na max. 48 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.
Více informací ZDE.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
10. 7. 2024
Kam s uhlíkem?
Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE. -
9. 7. 2024
Změna klimatu je příležitost
Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.
Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.