Relativní nasycení půdy
Nedostatek vláhy | ||||||||||||||||||
0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 90 | 100 | |||||||||
0 = bod vadnutí; 50 = bod snížené dostupnosti; 100 = polní kapacita |
Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s předchozím týdnem snížilo na západě území a naopak, díky vydatným srážkám, zvýšilo na Moravě a ve Slezsku. Obecně je situace na celém území velmi rozmanitá.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Nejnižší relativní nasycení půdy v povrchové vrstvě (a už výrazně snížené hodnoty dostupnosti vláhy) pozorujeme aktuálně na východ od Prahy v okolí Pardubic, Hradce Králové a Havlíčkova Brodu (10-30%). Naopak nejvyšší nasycení pozorujeme na Šumavě, v Krkonoších a na východní polovině území, hlavně v Orlických Horách, Jeseníkách, Beskydech a v oblastech na Olomoucku s relativním nasycením 90-100 %, kde je ale na částí území sledováno už dosažení polní kapacity.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Relativní nasycení půdy v celém profilu se oproti minulému týdnu snížilo především v západních a středních Čechách, na východ od Prahy a na Znojemsku (10-30%), zatímco vysoké nasycení (70-100%) je sledováno na Olomoucku, v Beskydech, Jeseníkách, Krkonoších a na Šumavě.
Více informací ZDE.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
17. 9. 2024
Klima v České republice se mění: Budeme pěstovat lanýže a pomeranče?
Ústav výzkumu globální změny AV ČR v spolupráci s Masarykovou univerzitou a Odborem životního prostředí připravily výstavu ZMĚNA KLIMATU – poznej, pochop, pomoz, kterou je ještě do 24. září možné navštívit v Urban centru v Brně. Výstava přibližuje příčiny a projevy změny klimatu a ukazuje, jak se s nimi vyrovnáváme. V rámci doprovodního programu výstavy mluvil v cykle přednášek klimatolog Pavel Zahradníček i o tom, jak se tato změna projevuje na zemědělské produkci – budeme mít díky změně klimatu lepší víno, budeme moci pěstovat pomeranče či lanýže? A jakou hrozbu znamená změna klimatu pro naše lesy? I to přiblíží podklady dr. Zahradníčka, které jsou k dispozici ZDE.
-
17. 9. 2024
Proběhla konference Potraviny pro budoucnost
Nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu. Vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost. Výsledky představili na konferenci 16. září 2024. Klimatolog prof. Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR mluvil i o tom, jak mohou extrémní meteorologické jevy poškodit úrodu více druhů zemědělských plodin a také jak nám pomáhají systémy včasné výstrahy jako jsou právě Intersucho.cz, Agrorisk.cz nebo Firerisk.cz. Více o výsledcích, kterých vědci dosáhli si můžete přečíst ZDE.