Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropy


Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.05.2024 do 15.06.2024

 

Zájmové období bylo v Evropě, i v rámci rozlohy jednotlivých států, různorodé. V několika zemích ho charakterizovaly velmi vlhké podmínky (např. Belgie, Nizozemí, Francie, sever Itálie), které podpořily rozvoj a šíření škůdců a chorob, znemožnily včasné vysetí letních plodin, zapříčinily polehání a komplikovaly sklizeň ozimů a celkově práci na poli. Jiné země hlásí sucho, zapříčiněné nedostatečným množství srážek (např. Německo, Polsko, jih Itálie, Ukrajina). I teplotně se zájmové země rozcházejí. Např. ve Francii, Německu a Bulharsku byly květnové teploty podprůměrné, v Polsku, Dánsku, Belgii či Nizozemí tomu bylo naopak. Mnohé ze zájmových zemí hlásí na základě modelových simulací či satelitních snímků větší akumulaci biomasy u plodin a zrychlený vývoj. Na prognózy výnosů je však ještě brzy, protože velikost výnosu stále může ovlivnit mnoho faktorů.

 

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů. 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

25. 6. 2024
pro
HU
Maďarsko
Během první květnové dekády převládalo průměrné počasí. Ke krátkému, ale výraznému poklesu teplot došlo kolem 15. května. Během tohoto chladného období klesly denní minimální teploty v některých severovýchodních oblastech mírně pod 0 °C. Od 18. května se denní teploty většinou opět zvýšily nad dlouhodobý průměr, ale zůstaly v mírném rozmezí, přičemž maxima překračovala 30 °C jen na několik dní na začátku června. Ojedinělé (< 10 mm) srážky charakterizovaly severní a východní oblasti až do poloviny května. Později se v celé zemi vyskytly vydatné srážky. Úhrny srážek se za celé zájmové období přiblížily normálním úrovním (60–80 mm) na jihovýchodě, zatímco jinde bylo zaznamenáno 100–200 mm, 30–150 % nad dlouhodobým průměrem. Fenologický vývoj ozimých plodin je pokročilý. Na východě v květnu převládala podprůměrná úroveň půdní vlhkosti i přes opakující se srážky koncem května a začátkem června. Omezený přísun vody ohrozil akumulaci biomasy v zásobních orgánech a urychlil stárnutí listů. Naproti tomu úrovně půdní vlhkosti zůstaly vysoké na západě během fáze kvetení a raného plnění zrna u ozimých plodin. Byl zde vysoký tlak škůdců. Proto byly prognózy výnosů ozimých obilovin a řepky revidovány směrem dolů. Růst jarních a letních plodin je mírně pokročilý. Obsah půdní vody je pro vegetativní vývoj uspokojivý, s výjimkou východu, kde je mírně podprůměrný. Vzhledem k tomu, že akumulace biomasy a expanze zápoje jsou adekvátní, předpovědi výnosů letních plodin byly zvýšeny mírně nad trend.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 17. 9. 2024

    Klima v České republice se mění: Budeme pěstovat lanýže a pomeranče?

    Ústav výzkumu globální změny AV ČR v spolupráci s Masarykovou univerzitou a Odborem životního prostředí připravily výstavu ZMĚNA KLIMATU – poznej, pochop, pomoz, kterou je ještě do 24. září možné navštívit v Urban centru v Brně. Výstava přibližuje příčiny a projevy změny klimatu a ukazuje, jak se s nimi vyrovnáváme. V rámci doprovodního programu výstavy mluvil v cykle přednášek klimatolog Pavel Zahradníček i o tom, jak se tato změna projevuje na zemědělské produkci – budeme mít díky změně klimatu lepší víno, budeme moci pěstovat pomeranče či lanýže? A jakou hrozbu znamená změna klimatu pro naše lesy? I to přiblíží podklady dr. Zahradníčka, které jsou k dispozici ZDE.

  • 17. 9. 2024

    Proběhla konference Potraviny pro budoucnost

    Nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu. Vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost. Výsledky představili na konferenci 16. září 2024. Klimatolog prof. Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR mluvil i o tom, jak mohou extrémní meteorologické jevy poškodit úrodu více druhů zemědělských plodin a také jak nám pomáhají systémy včasné výstrahy jako jsou právě Intersucho.cz, Agrorisk.cz nebo Firerisk.cz. Více o výsledcích, kterých vědci dosáhli si můžete přečíst ZDE

24. června 2024 / 26. týden

předchozí další zavřít