Rakousko
Zájmové období bylo mírné. Vyskytovaly se převážně nadprůměrné teploty, zejména od poslední prosincové dekády do druhé dekády ledna a od poloviny února. Pouze během dvou chladných období ve druhé dekádě prosince a první dekádě února klesly teploty pod -10 °C. Kumulativní srážky se pohybovaly kolem průměru. Ozimy nebyly vážně poškozeny mrazy. Aktuální prognóza výnosů ozimů je v souladu s dlouhodobým trendem.

Bosna a Hercegovina
data nejsou dostupná

Belgie
Až do 19. prosince bylo chladno a sucho. Po té, až do 20. ledna, následovalo výrazně teplejší a vlhčí období. Od poloviny ledna pokračovalo suché období až do začátku března s teplotami pohybujícími se kolem průměru. Poslední týden zájmového období byl pak opět deštivý. Výsledkem byly téměř průměrné srážky. Akumulace teplot byla o něco vyšší než dlouhodobý průměr, z čehož vyplývá, že zima byla mírně teplejší. Minimální teploty se v nejchladnějších dnech držely nad -8 °C. Ozimé plodiny – zejména ty brzy zaseté – jsou v dobrém stavu. Teplejší podzim umožnil plodinám dobře vzejít ještě před zimou. Během zimy nevznikly žádné nebo jen malé škody. Očekává se proto, že růst započne, jakmile se zvýší teploty (podle předpovědi by to mohlo být během nadcházejících dnů). Současné prognózy výnosů plodin odpovídají historickým trendům.

Bulharsko
Bulharsko zažilo neobvykle mírnou zimu, nejteplejší od roku 1991. Pouze první polovina února byla výrazně chladnější než obvykle, ale minimální teploty zůstaly nad kritickými hodnotami a neočekává se, že by došlo k poškození úrody mrazem. Po neobvykle suchém podzimu byly srážky v severozápadních regionech průměrné, zatímco v ostatních regionech (nejvýrazněji na východě) zůstaly srážky o 50-70 mm pod průměrem. Za období od konce léta dosahuje akumulovaný deficit srážek ve východním a středním Bulharsku až 150 mm, což znamená, že hladina podzemní vody a půdní vlhkost v hlubších vrstvách půdy nebyly obnoveny na normální podzimní úroveň. Ozimy těžily převážně z příznivé teploty, která umožnila dobře se etablovat a vyvíjet i přes opožděné podzimní setí. Ze satelitních snímků vyplývá, že akumulace biomasy je nadprůměrná. Dešťové srážky byly zatím dostatečné k udržení dobrého růstu, ale vzhledem k relativně suchým půdám, zejména na východě, by bylo zapotřebí k udržení pozitivního obrazu více jarních srážek.

Bělorusko
V průběhu zájmového období byly teploty mírně (>1 ℃) vyšší než je průměr. Prosinec byl chladnější než obvykle s teplotními minimy pohybujícími se pod -15 °C. Sněhová pokrývka byla k ochraně ozimých plodin dostatečná. Leden a únor byly charakterizovány teplejšími podmínkami (s kladnými teplotními anomáliemi 2-4 ℃) s výskytem krátkých, přerušovaných a chladných období. Tyto chladné jevy však pro ozimy nepředstavovaly žádné nebezpečí. Srážkové úhrny byly výrazně nadprůměrné ( pohybovaly se od > 45 % do > 70 % nad průměrem v Gomelu a Vitebsku). Zásoby půdní vláhy jsou po zimním období obecně uspokojivé. V současné době neexistují žádné větší obavy týkající se stavu ozimých plodin. Prognózy výnosů na začátku sezóny jsou v souladu s historickými trendy.

Švýcarsko
data nejsou dostupná

Německo
Začátek prosince se vyznačoval chladným obdobím s minimálními teplotami až -15 °C, po kterém následovaly mírné teploty. Od 19. prosince do 15. ledna byla naměřena dokonce rekordně vysoká maxima (31. 12. 2023 bylo naměřeno 19 °C). Od 17. ledna, kdy se teploty pohybovaly kolem dlouhodobého průměru, se ozimé plodiny vrátily, pro toto období, k normálnímu stádiu vývoje. Další teplé období na konci února a některé chladnější dny na začátku března uzavřely zájmové období, aniž by ovlivnily celkové podmínky pro růst a vývoj plodin. Úhrny srážek byly na severu nadprůměrné, na jihu zůstaly hluboko pod průměrem. Zatímco na velkém území Německa napadlo v prosinci přibližně 50–70 mm srážkových úhrnů, rozdíl mezi severem a jihem se od ledna dále zvyšoval. Lednové a únorové dešťové srážky zlepšily stav půdní vlhkosti v severním Německu, zatímco jih (zejména Bádensko-Württembersko) trpí rostoucím deficitem srážek, přičemž suché podmínky přetrvávají po celý únor a úhrny srážek v regionech dosahují méně než 60 % dlouhodobého průměru.

Dánsko
Zimní teploty byly vyšší než obvykle. Výjimkou byly krátké mrazy v první polovině prosince a v polovině března. Během druhé poloviny ledna a začátkem března se teploty blížily průměru. Během druhé lednové dekády byly zaznamenány výrazné srážky. Od poloviny února jsou srážky mírně podprůměrné. Úhrny srážek jsou jako celek díky vydatným lednovým srážkám výrazně nad průměrem. Předpokládá se, že ozimé obiloviny budou v dobrém stavu. Pokud by teploty opět stouply, výsev jarních plodin by mohl brzy začít a tím těžit z vhodných podmínek půdní vlhkosti.

Francie
Do začátku prosince byly teploty a srážky v souladu s dlouhodobým průměrem. Po té se objevila silná studená fronta, která trvala do 17. prosince. Následoval náhlý nárůst teplot, a to až do poloviny ledna, s průměrnou teplotou 9,7 °C, což je téměř o 5 °C nad průměrem. Od té doby se teploty pohybují kolem průměru. Srážky byly podprůměrné. Bylo zaznamenáno nejdelší období bez výraznějších srážek (od 21. ledna do 21. února). V důsledku toho jsou půdy sušší než obvykle a hladina podzemní vody je nízká. I přes dešťový deficit byly ozimy do konce meteorologické zimy v dobré kondici. Březnové srážky částečně nahromaděný deficit kompenzovaly. K udržení dobrého stavu plodin však bude potřeba více srážek, protože se jejich nároky na vodu zvyšují. Nedostatek zimní vláhy také způsobil zpoždění jarního setí. Hladiny spodní vody zůstávají podprůměrné (80 % je středně nízkých až velmi nízkých), a to zejména v jihovýchodní části země.

Maďarsko
Od začátku prosince je v zemi teplejší a deštivější počasí než obvykle. Teploty se mezi 1. prosincem a 10. březnem pohybovaly o 2 °C až 5 °C nad průměrem. Výjimkou bylo krátké chladné období na začátku února. Dešťové srážky překročily dlouhodobý průměr až o 100 %, pouze na dalekém západě a jihovýchodě byly zaznamenány průměrné srážky. Vlhkost půdy se do ledna vrátila na vyšší úroveň, a to díky srážkám na začátku podzimu a zimy, které pomohly zotavit se z extrémně suchého léta 2022. Od února jsou srážky v celé zemi podprůměrné, a to asi o 20 mm. Podmínky byly od prosince příznivé, tj. bez hlášených škod způsobených mrazem. Ozimy skončily do února dormance. Začal výsev jarních plodin. Vegetační index dálkového průzkumu Země ukazuje, že biomasa na konci zimy je vyšší než obvykle, zejména ve východní části země, v důsledku vyšších srážek a kumulativní teploty naměřené od podzimu. Nastartování obnovy vyžaduje vodu, kterou lze v současné době dodat doplněnými zásobami půdní vláhy. Přesto by bylo v nadcházejícím měsíci žádoucí, kdyby napadlo více srážek, aby byl zachován dobrý výnosový potenciál, zejména v severní části země. Jarní výsev obilovin těží od začátku února z dostatečné zásoby vody v půdě. Předpověď počasí na nadcházející týden však žádný déšť nepředpovídá. Prognóza výnosů má pozitivní trend.

Chorvatsko
Zima byla v porovnání s průměrem teplejší. Výjimkou byla krátká chladná období v polovině prosince a začátkem února, kdy teploty klesly na -8 °C. Akumulovaná teplota (měřená od 0 °C) byla převážně nadprůměrná. K významným srážkovým událostem došlo na začátku prosince, koncem ledna a v první dekádě března, což mělo za následek kumulativní srážky, které byly, s úhrny srážek až 240 mm na východě země, nad dlouhodobým průměrem. V únoru nebyly zaznamenány téměř žádné srážky. Celkově je prognóza pro ozimé plodiny pozitivní. Teplé zimní počasí bylo po většinu zájmového období doprovázeno poměrně vydatnými srážkami, ale zatím nebyly hlášeny žádné zvýšené tlaky škůdců. Prognózy výnosů plodin odpovídají historickým trendům. K zachování pozitivních prognóz by však byly v příštích týdnech potřebné další srážky.

Itálie
Fenologický vývoj ozimých plodin je ve srovnání s průměrnou sezónou pokročilý. Plodiny jsou v dobrém stavu. Rostou však obavy z nízkého obsahu půdní vlhkosti a dostupnosti vody pro zavlažování během jara a léta. V severní Itálii byla zima ve znamení velmi vysokých teplot. Období od 1. prosince do 13. března patří mezi tři nejteplejší. Velmi suché podmínky jsou pozorovány v severozápadních oblastech, zejména v Piemontu. Akumulace alpského sněhu je nižší než loni a vodní nádrže již vykazují velmi nízké stavy. Obavy o dostupnost vody pro zavlažování na jaře a v létě se již projevily: plocha s rýží se ve srovnání s loňským rokem zmenší. V jižní a střední Itálii vedly vysoké teploty a téměř průměrné srážky k příznivému vývoji ozimých plodin, což mělo za následek dobré prognózy, zejména pro výnosy pšenice tvrdé.

Litva
Obecně byly zimní teploty nadprůměrné. Nižší teploty byly zaznamenány začátkem prosince, začátkem ledna a začátkem března. Kumulativní srážky byly nad nebo blízko průměru. Plodiny přečkaly zimní období v dobrém stavu. Opětovný růst po zimním klidu ještě nezačal; nezačalo ani setí jarních plodin. Pro opětovné nastartování růstu by však mnoho být prospěšné předpovídané zvýšení teplot v nadcházejícím týdnu. Aktuální prognózy výnosů odpovídají historickým trendům.

Moldavsko
data nejsou dostupná

Černá hora
data nejsou dostupná

Holandsko
Až do 19. prosince bylo chladno a sucho. Po té, až do 20. ledna, následovalo výrazně teplejší a vlhčí období. Od poloviny ledna pokračovalo suché období až do začátku března s teplotami pohybujícími se kolem průměru. Poslední týden zájmového období byl pak opět deštivý. Výsledkem byly téměř průměrné srážky. Akumulace teplot byla o něco vyšší než dlouhodobý průměr, z čehož vyplývá, že zima byla mírně teplejší. Minimální teploty se v nejchladnějších dnech držely nad -8 °C. Ozimé plodiny – zejména ty brzy zaseté – jsou v dobrém stavu. Teplejší podzim umožnil plodinám dobře vzejít ještě před zimou. Během zimy nevznikly žádné nebo jen malé škody. Očekává se proto, že růst započne, jakmile se zvýší teploty (podle předpovědi by to mohlo být během nadcházejících dnů). Současné prognózy výnosů plodin odpovídají historickým trendům.

Polsko
Prosinec byl z části chladnější než obvykle s teplotními minimy pod -10 °C (s lokálními výjimkami klesajícími pod -17 °C). Následoval velmi mírný leden s teplotními anomáliemi přesahujícími dlouhodobý průměr o více než 4 °C. První únorová dekáda s lokálními teplotními minimy pod -10 °C byla mnohem chladnější než obvykle. Do konce února pak následovaly nadprůměrné teploty. V březnu se teploty dynamicky posouvaly z chladnějších do teplejších. Časté srážky měly za následek srážkové úhrny v rozmezí od mírně (SZ) po výrazně (JV) nadprůměrné a vytvořily dostatečné zásoby půdní vody pro začátek vegetačního období. V současné době neexistují žádné obavy, které by se týkaly stavu ozimých plodin. Ani mrazy nezpůsobily vážnější poškození. Prognóza výnosů na začátku sezóny je v souladu s historickými trendy.

Rumunsko
Příznivé podmínky pokračovaly v Rumunsku i během zimy. Země zažila výjimečně mírné podmínky od prosince 2022 do února 2023 s teplotami pohybujícími se o 2 °C až 4 °C nad dlouhodobým průměrem. Zima, která se vyskytla kolem 10. února, nezpůsobila žádné škody způsobené mrazem. Teplejší podmínky pokračovaly i během první poloviny března, což mělo za následek brzký restart vegetativního růstu. Ve většině regionů byly zimní srážky nadprůměrné (o 30 až 50 %). Sušší podmínky byly pozorovány pouze v jihovýchodních částech země, podél hranic s Bulharskem, Ukrajinou a Moldavskem, se srážkami lokálně až 50 % pod průměrem. První polovina března byla výrazně sušší než obvykle ve všech krajích, nejvýrazněji ve východní polovině země. Aby se zabránilo dalšímu vyčerpání půdní vlhkosti, zejména na jihovýchodě, kde jsou také zásoby vody pro zavlažování v současnosti nízké, bylo by zapotřebí dešťových srážek. Prognózy výnosů odpovídají historickým trendům.

Srbsko
data nejsou dostupná

Slovensko
Zájmové období bylo mírné. Vyskytovaly se převážně nadprůměrné teploty, zejména od poslední prosincové dekády do druhé dekády ledna a od poloviny února. Pouze během dvou chladných období ve druhé dekádě prosince a první dekádě února klesly teploty pod -10 °C. Srážkové úhrny díky vydatným dešťům v prosinci a lednu dosahovaly výrazně nadprůměrných hodnot (>30 %, resp. >67 %). V důsledku toho jsou zásoby půdní vlhkosti na začátku vegetačního období obecně dostatečné. Ozimy nebyly vážně poškozeny mrazy. Aktuální prognóza výnosů ozimů je v souladu s dlouhodobým trendem.

Slovinsko
Zima byla v porovnání s průměrem teplejší. Výjimkou byla krátká chladná období v polovině prosince a začátkem února, kdy teploty klesly na -8 °C. Akumulovaná teplota (měřená od 0 °C) byla převážně nadprůměrná. K významným srážkovým událostem došlo na začátku prosince, koncem ledna a v první dekádě března, což mělo za následek kumulativní srážky, které byly, s úhrny srážek až 240 mm na východě země, nad dlouhodobým průměrem. V únoru nebyly zaznamenány téměř žádné srážky. Celkově je prognóza pro ozimé plodiny pozitivní. Teplé zimní počasí bylo po většinu zájmového období doprovázeno poměrně vydatnými srážkami, ale zatím nebyly hlášeny žádné zvýšené tlaky škůdců. Prognózy výnosů plodin odpovídají historickým trendům. K zachování pozitivních prognóz by však byly v příštích týdnech potřebné další srážky.

Ukrajina
Po vlhčím podzimu převládaly na Ukrajině v zimě téměř sezónní srážky. Mírný srážkový deficit se srážkami až 30 % pod průměrem byl zaznamenán v jižních a východních oblastech (např. Odes'ka, Mykolayivs'ka, Luhans’ka, Donets’ka). Od prosince 2022 do února 2023 převládaly mimořádně teplejší podmínky. Ve východních oblastech byly průměrné denní teploty o 1 °C až 2 °C nad průměrem. Ve středních a západních oblastech byla pozorována pozitivní anomálie o až 4 °C. Zimní plodiny tedy přečkaly zimní období bez jakýchkoliv poškození. Během první poloviny března byly ve většině regionů registrovány rozptýlené, ale téměř sezónní srážky, přičemž teploty se držely výrazně nad průměrem. To vše zajistilo ozimům příznivé podmínky. Na jihu by však bylo zapotřebí více srážek, aby se vytvořily příznivé podmínky i pro jarní setí a zlepšila se dostupnost vody pro zavlažování.

Klikni na stát…