Relativní nasycení půdy


Nedostatek vláhy
                   
010203040506070 90100
0 = bod vadnutí; 50 = bod snížené dostupnosti; 100 = polní kapacita

Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY je na celém území pořád rozmanité. Kromě jihu a východu Moravy se v porovnání s předchozím týdnem však situace nijak výrazně nezměnila.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Lze říct, že oproti minulému týdnu je povrchová vrstva v Čechách víc nasycená. Obecně ale oproti tomu vyšší nasycení půdy pořád pozorujeme na Moravě a na Šumavě. Nižší relativní nasycení půdy v povrchové vrstvě (pod 40 %) pozorujeme aktuálně na východ od Prahy v okolí Pardubic, Hradce Králové a Havlíčkova Brodu a také na západ v okolí Rakovníku. Dále také na jihu Moravy, hlavně v okolí Hodonína. Naopak nejvyšší nasycení pozorujeme na Šumavě, v Krkonoších, v okolí Tábora a také ve východní polovině území, hlavně v Orlických horách, Jeseníkách, Beskydech a v oblastech na Olomoucku s relativním nasycením 70-100 %.
Situace v celém profilu (0–100 cm): V porovnání s předchozím týdnem se situace v Čechách nijak výrazně nezměnila. Nejnižší nasycení půdy (pod 20 %) tu pořád sledujeme na východ od Prahy. Na Moravě a ve Slezsku je ale relativní nasycení půdy oproti minulému týdnu už o něco nižší, zejména v Podyjí v okolí Znojma a v okolí Břeclavi (míň než 30 %). Obecně je ale vyšší nasycení (nad 70 %) sledováno na Olomoucku, v Beskydech, Jeseníkách, Krkonoších a také na Šumavě.

Více informací ZDE.

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 17. 9. 2024

    Klima v České republice se mění: Budeme pěstovat lanýže a pomeranče?

    Ústav výzkumu globální změny AV ČR v spolupráci s Masarykovou univerzitou a Odborem životního prostředí připravily výstavu ZMĚNA KLIMATU – poznej, pochop, pomoz, kterou je ještě do 24. září možné navštívit v Urban centru v Brně. Výstava přibližuje příčiny a projevy změny klimatu a ukazuje, jak se s nimi vyrovnáváme. V rámci doprovodního programu výstavy mluvil v cykle přednášek klimatolog Pavel Zahradníček i o tom, jak se tato změna projevuje na zemědělské produkci – budeme mít díky změně klimatu lepší víno, budeme moci pěstovat pomeranče či lanýže? A jakou hrozbu znamená změna klimatu pro naše lesy? I to přiblíží podklady dr. Zahradníčka, které jsou k dispozici ZDE.

  • 17. 9. 2024

    Proběhla konference Potraviny pro budoucnost

    Nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu. Vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost. Výsledky představili na konferenci 16. září 2024. Klimatolog prof. Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR mluvil i o tom, jak mohou extrémní meteorologické jevy poškodit úrodu více druhů zemědělských plodin a také jak nám pomáhají systémy včasné výstrahy jako jsou právě Intersucho.cz, Agrorisk.cz nebo Firerisk.cz. Více o výsledcích, kterých vědci dosáhli si můžete přečíst ZDE

2. června 2024 / 22. týden

předchozí další stáhnout zavřít