Deficit půdní vláhy [mm]
-100 | -80 | -60 | -40 | -20 | -5 | 5 | 20 | 40 | 60 | 80 | 100 |
STAV PŮDNÍ VLÁHY se oproti minulému týdnu změnil na celém území. Zatímco v některých oblastech na Moravě a Slezsku zásob vody ubylo, v Čechách se deficit snížil. Nejvyšší zásoby vody v půdě aktuálně pořád pozorujeme v okolí Olomouce, dobrá situace je ale i na východ od Plzně. I když většina území v Čechách a nově také oblast na jih od Zlína a okolí Ostravy, zůstává v deficitu půdní vláhy, přičemž o něco výraznější deficit zůstává pořád v Polabí a Krkonoších, obecně se deficit půdní vláhy snížil (0–100 cm).
V povrchové vrstvě (0–40 cm) je také oproti minulému týdnů sledován mírný pokles zásob vody na jihu Moravy, v oblasti Bílých Karpat a Beskyd, no naproti tomu v Čechách, zejména na jihu a západě, sledujeme nárůst zásob vody. Aktuálně jsou zásoby vody v povrchové vrstvě v rámci republiky nejvyšší pořád na střední a severní Moravě a také na východ od Plzně.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) zůstává stav víceméně stejný- na větší části území, vyjma oblastí na jihu a středu Moravy a západě Čech, stav zůstává deficitní.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ je na většině území Moravy a Slezska a také v západních Čechách a na Šumavě hlášená normální až nadnormální vodnost. Nadnormální vodnost pozorujeme pořád hlavně na střední Moravě. Na zbylém území je hlášena normální a podnormální vodnost až na sever Čech, kde pozorujeme spíš podnormální vodnost a místy až sucho.
V celém profilu do 1 m se k 07. 07. vyskytuje deficit na max. 42 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.
Více informací ZDE.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
10. 7. 2024
Kam s uhlíkem?
Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE. -
9. 7. 2024
Změna klimatu je příležitost
Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.
Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.