Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

V Polsku, Česku, Rakousku a na Slovensku byl pozorován suchý a horký srpen s výrazným nedostatkem vody v půdě zejména v Rakousku a na Slovensku, co v konečném důsledku ale zejména i v Česku pomohlo zemím ubránit se nejhorším důsledkům způsobených povodněmi, které s extrémními srážkami následovaly ve všech čtyřech zemích v září a lokálně se tak snížil očekávány výnos letních plodin. Výnosy se v důsledku extrémních srážek můžu snížit i na území Litvy, kde ještě zůstává otázkou, nakolik budou plodiny ovlivněné silnými srážkami a zamokřením půdy v červenci. Velké rozdíly ve výnosech očekáváme v Dánsku. U ozimých plodin je to kvůli velmi vlhkému podzimu a zimě a u jarních plodin kvůli prodlouženého období setí. Kromě toho byl pravděpodobně podceněn i vliv příliš vlhkých jarních podmínek. Povodně zasáhly také i území Rumunska, kde však srážky přišli po extrémně teplém létě pozdě a stejně, jak na území Bulharska a Maďarska, kde v důsledku horka a sucha sklizně kukuřice a slunečnice začaly o 3-4 týdny dříve než obvykle, už plodinám nepomohly. Předčasná sklizeň kukuřice na zrno proběhla také v Německu. Velké sucho, které dále ovlivnilo výhled výnosů letních plodin panovalo také na Ukrajině, ve Slovinsku i v Chorvatsku a v Itálii, kde letní plodiny trpěly navíc i střídavě velmi vlhkými podmínkami a podpořilo se tak šíření škůdců a chorob, v důsledku čeho se snížil výnosový potenciál plodin. Vysoké výnosy neočekáváme ani v Belgii a Nizozemí, kde sice podmínky byli v uplynulém období příznivější, no nestačilo to k obnovení akumulace biomasy potřebné k dosažení vyšších výnosů. Naopak ve Francii a také v Bělorusku byly teplé podmínky s dostatkem srážek příznivé pro vývoj plodin a neočekává se, že by lokální sucho ovlivnilo pozitivní výhled výnosu. Ve většině zemí, s výjimkou povodněmi postižených oblastí jsou ozimé plodiny již zasety, no budou potřebovat další déšť.

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

23. 9. 2024
pro
PL
Polsko
V první polovině srpna byly zaznamenány průměrné teploty, po nichž následovaly velmi vysoké teploty až do prvního týdne září – lokálně přesahující i 33 °C. Od té doby se od západu začalo ochlazovat. Současně byl na severu a východě zaznamenán deficit srážek, zatímco střed a jih profitovaly ze srážek na začátku srpna, ale nyní se potýkají s rekordními srážkami a rozsáhlými záplavami. V srpnu byla ukončena sklizeň ozimých plodin s průměrnými výnosy v rámci celé republiky s lepšími výnosy na severu, nižší výnosy na jihu v důsledku suchých podmínek během plnění zrna. Setí řepky začalo brzy, přibližně v polovině srpna, a vzejití usnadnily srážky těsně předtím. Od té doby začaly porosty trpět nedostatkem vody a vysokými teplotami, které zvyšují potřebu dalších srážek – zejména na severovýchodě země. Letním plodinám až do poloviny srpna prospívalo teplé počasí a lokální přeháňky, které udržovaly přiměřenou vlhkost půdy během kvetení a počátku plnění zrna. Od poloviny srpna horké a suché počasí urychlilo růst letních plodin. což vedlo k předčasnému zahájení sklizně kukuřice na zrno a slunečnice. Návrat srážek a průměrných teplot ve druhém dekádě září přišel s největší pravděpodobností právě včas, aby se zabránilo dalším škodám na bramborách a cukrové řepě, ale extrémní srážky na jihozápadě způsobily lokální záplavy s negativními – ale zatím nevyčíslitelnými – dopady. Naše odhady výnosů ozimých plodin zůstávají beze změny, zatímco prognózy výnosů letních plodin byly mírně upraveny v rozmezí ± 1 %, ale zůstávají nad pětiletým průměrem.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 15. 10. 2024

    Profesor Miroslav Trnka jako host pořadu Fokus Václava Moravce: Počasí a člověk

    Rok mrazů, veder a extrémních lijáků. Děje se něco mimořádného, nebo se jen historie opakuje? Které jevy přírody už dokážeme předvídat a jak přesně? Hostem Václava Moravce v pořade Fokus byl v díle s názvem Počasí a člověk i bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Tato část pořadu je ke zhlédnutí ZDE

  • 8. 10. 2024

    Nejdeštivější září v Brně za dvě stě let

    Kvůli extrémním dešťům, které Česká republika zažila v září letošního roku, se tento měsíc zařadil mezi nejdeštivější v historii. Podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR průměrné srážky v Brně za září dosahují čtyřiceti milimetrů. Letošní devátý měsíc roku tento průměr téměř čtyřnásobně překonal. Rozhovor pro Brněnský deník Rovnost je k dispozici ZDE.

23. června 2024 / 25. týden

předchozí další zavřít