Relativní nasycení půdy
| Nedostatek vláhy | ||||||||||||||||||
| 0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 90 | 100 | |||||||||
| 0 = bod vadnutí; 50 = bod snížené dostupnosti; 100 = polní kapacita | ||||||||||||||||||
Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s předchozím týdnem snížilo na západě území a naopak, díky vydatným srážkám, zvýšilo na Moravě a ve Slezsku. Obecně je situace na celém území velmi rozmanitá.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Nejnižší relativní nasycení půdy v povrchové vrstvě (a už výrazně snížené hodnoty dostupnosti vláhy) pozorujeme aktuálně na východ od Prahy v okolí Pardubic, Hradce Králové a Havlíčkova Brodu (10-30%). Naopak nejvyšší nasycení pozorujeme na Šumavě, v Krkonoších a na východní polovině území, hlavně v Orlických Horách, Jeseníkách, Beskydech a v oblastech na Olomoucku s relativním nasycením 90-100 %, kde je ale na částí území sledováno už dosažení polní kapacity.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Relativní nasycení půdy v celém profilu se oproti minulému týdnu snížilo především v západních a středních Čechách, na východ od Prahy a na Znojemsku (10-30%), zatímco vysoké nasycení (70-100%) je sledováno na Olomoucku, v Beskydech, Jeseníkách, Krkonoších a na Šumavě.
Více informací ZDE.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
10. 7. 2024
Kam s uhlíkem?
Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE. -
9. 7. 2024
Změna klimatu je příležitost
Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.
Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.
