Rakousko
Během zájmového období byly teploty převážně podprůměrné, zejména během první dubnové dekády, s výsledným kumulativním součtem teplot (>0 °C) hluboko pod dlouhodobým průměrem. Dubnové úhrny srážek byly výrazně nadprůměrné ve většině krajů a rekordní (>150 %) v severovýchodním Rakousku (Niederösterreich, Oberösterreich). Dubnové vydatné srážky byly přínosem pro doplňování zásob půdy a podzemních vod (zejména v severovýchodním Rakousku). Naopak první polovina května byla charakterizována malými srážkovými úhrny. Kumulovaná globální radiace byla velmi nízká, dokonce jedna z nejnižších v porovnání s dochovanými záznamy pro severovýchodní Rakousko. Podmínky pro ozimy jsou považovány za příznivé. Vývoj ozimé pšenice se během zájmového období zpomalil a nyní je kolem sezónního průměru nebo mírně za ním. Podobně se zpomalila akumulace biomasy ozimé pšenice, která se ve většině regionů nyní blíží průměru. Příliš vlhké půdy narušily v dubnu polní práce. Zpozdilo se setí letních plodin. Rovnoměrné rozložení srážek od druhé poloviny dubna je však celkově pro setí příznivé. V současné době je prognóza výnosů ozimých plodin pozitivní, zatímco prognóza výnosů letních plodin odpovídá historickým trendům.

Bosna a Hercegovina
data nejsou dostupná

Belgie
Zájmové období (1. dubna až 14. května) se vyznačovalo častými a vydatnými srážkami, s největším přebytkem (>+75 %) v západní Belgii; jihovýchod Belgie dostal jen mírně nadprůměrné srážky. Celkové teploty byly mírně pod průměrem, s nejsilnějšími anomáliemi (těsně pod -1°C) na jihovýchodě země. Minimální teploty na konci dubna a na začátku května patřily k nejnižším od roku 1991, ale zůstaly nad -5 °C. Nejsou hlášeny žádné zprávy o poškození základních plodin. Zimní plodiny zůstávají v dobrém stavu. Výskyt škůdců a chorob se však zvyšuje a s blížícím se květem by bylo zapotřebí ustálenější počasí, které umožní zemědělcům řádně provádět polní operace. I přes méně srážek (než v březnu) byly půdní podmínky po většinu času pro setí letních plodin nepříznivé. Aktuálně končí výsev cukrové řepy. Od roku 2001 je to nejzazší termín. Vzcházení proběhlo v pořádku, ale negativní vliv na výnos je nevyhnutelný, protože zapojení porostu nastane příliš pozdě na to, aby bylo možné optimálně využít dlouhé červnové dny. Tlak škůdců je také pro letní plodiny problém. U brambor stále probíhá setí, ale zpoždění lze ještě kompenzovat prodlouženým cyklem plodin. Prognózy výnosů cukrové řepy byly revidovány směrem dolů, ale zůstávají na úrovni pětiletého průměru. Prognózy pro ostatní plodiny byly v podstatě zachovány na úrovni historického trendu.

Bulharsko
První dvě dubnové dekády byly výrazně chladnější než obvykle (o 1 až 3°C), zejména v severních a západních oblastech Bulharska. Zbytek zájmového období byl poněkud teplejší, ale nadále převládaly podprůměrné nebo téměř průměrné teploty. Suma teplot za zájmové období představuje výrazný deficit, mezi -30 a -100 °C. Po vlhkém konci března dále následovaly během prvních dvou dubnových dekád hojné srážky. Po té se počasí více ustálilo. Za zájmové období jako celek dosáhl úhrn srážek ve většině krajů 50 až 100 mm, v jihozápadních regionech bylo zaznamenáno 80 až150 mm. Na začátku období setí letních plodin byly půdy studené a příliš vlhké, což způsobilo 1 až 3 týdenní zpoždění. Výsev kukuřice na zrno je také zpožděn. Nízké teploty byly také nepříznivé pro vzcházení. Pozitivní je, že půdní vlhkost je v současnosti na velmi příznivých úrovních, na druhou stranu z opožděného vývoje plodin vyplývá, že kvetení pravděpodobně nastane později než obvykle, kdy bude zvýšené riziko nepříznivě horkého a suchého letního počasí. Vývoj ozimých plodin byl počátkem dubna o 1 až 2 týdny pokročilý, ale většina toho byla od té doby ztracena kvůli podprůměrným teplotním podmínkám. Modely ukazují vysoce nadprůměrnou akumulaci biomasy u ozimých obilnin a také u řepky. Dálkový průzkum potvrzuje dobré podmínky ozimých plodin a pozitivní prognózu výnosů. Prognóza výnosu letních plodin odpovídá historickému trendu.

Bělorusko
Duben byl mírně teplejší, zatímco první dekáda května byla výrazně chladnější než obvykle s častými nočními mrazy (<-2°C). Teploty se na konci zájmového období zvýšily nad průměr. Dubnové srážky se pohybovaly od mírně nadprůměrných v jižních oblastech (Brest, Gomel) po podprůměrné na severovýchodě (např. -20 % ve Vitebsku). V mnoha oblastech napadly srážky většinou během první dubnové dekády. V květnu zatím nebyly na celém území zaznamenány téměř žádné srážky, což vedlo spolu s rostoucími jarními teplotami k rychlému úbytku vláhy v ornici. Vývoj ozimé pšenice odpovídá průměrnému sezónnímu vývoji. Akumulace biomasy je nadprůměrná na jihu a mírně nadprůměrná ve zbytku republiky. Dálkový průzkum země ukazuje nadprůměrný vývoj porostu, takže celkové podmínky ozimů jsou považovány za příznivé. Setí kukuřice na zrno se zpozdilo kvůli chladnému období na přelomu dubna a května. Počasí je aktuálně pro probíhající setí příznivé, s předpovědí malých srážek na příští dny. Více srážek by v následujících týdnech vývoji plodin prospělo. Prognóza výnosů ozimých plodin i kukuřici na zrno je pozitivní.

Česká republika
Během zájmového období byly teploty převážně podprůměrné, zejména během první dubnové dekády, s výsledným kumulativním součtem teplot (>0 °C) hluboko pod dlouhodobým průměrem. Dubnové úhrny srážek byly výrazně nadprůměrné ve většině krajů a rekordní (>150 %) na jihovýchodě. Dubnové vydatné srážky byly přínosem pro doplňování zásob půdy a podzemních vod. Naopak první polovina května byla charakterizována malými srážkovými úhrny. Kumulovaná globální radiace byla velmi nízká, dokonce jedna z nejnižších v porovnání s dochovanými záznamy (jihovýchod země). Podmínky pro ozimy jsou považovány za příznivé. Vývoj ozimé pšenice se během zájmového období zpomalil a nyní je kolem sezónního průměru nebo mírně za ním. Podobně se zpomalila akumulace biomasy ozimé pšenice, která se ve většině regionů nyní blíží průměru. Příliš vlhké půdy narušily v dubnu polní práce. Zpozdilo se setí letních plodin. Rovnoměrné rozložení srážek od druhé poloviny dubna je však celkově pro setí příznivé. V současné době je prognóza výnosů ozimých plodin pozitivní, zatímco prognóza výnosů letních plodin odpovídá historickým trendům.

Švýcarsko
data nejsou dostupná

Německo
V průběhu zájmového období byly sumy teplot v porovnání s dlouhodobým průměrem nižší. Začátek dubna (minimální noční teploty k -3 °C) i konec dubna byl chladný. Souvislá oblačnost způsobila v jižním Německu radiační deficit až 30 %. Dešťové srážky byly v celé zemi prospěšné. Doplňovaly půdní vlhkosti, a to zejména v jižním Německu, kde spadlo lokálně o téměř 100 % srážek více než je běžné a na západě, kde spadlo o 60% srážek více. Příliš vydatné srážky však ovlivnily výsev letních plodin, který se doháněl až v květnu. Od poloviny května je většina letních plodin zaseta nebo je ve finální fázi setí se zpožděním přibližně 1-2 týdnů. Vývoj ozimých plodin se od začátku sezóny pohyboval nad průměrem, přičemž těžil z raného vývoje plodin. Obecně nízké teploty a vytrvalé srážky však od dubna vedly ke zpomalení růstu. V současné době je úroveň půdní vlhkosti v celé zemi vysoká a pro růst zimních i letních plodin prospěšná. Pokračující srážky však mohou dále zpomalit vývoj plodin, bránit přístupu na pole a zvýšit tlak škůdců. Prognóza výnosů ozimých plodin zůstává nad 5letým průměrem, zatímco prognózy výnosu pro letní plodiny odpovídají historickým trendům.

Francie
Březen byl bohatý na srážky. Stejně tomu bylo v průběhu aktuální zájmové období. Výrazně nadprůměrné srážky (až o 70 %) byly pozorovány na severu země. Jih země, zejména na pobřeží Středozemního moře a v menší míře na jihozápadě, však stále znepokojuje přetrvávající dešťový deficit. Pokud jde o teplotní podmínky, severní a severovýchodní regiony vykazovaly mírně podprůměrné teploty a sluneční záření (až - 12 %), zatímco jižní a západní regiony vykazovaly nadprůměrné teploty (v průměru do 1 °C). Obecně jsou ozimé obiloviny v dobré kondici, zejména v západní části země. Kvůli vydatným srážkám se však na severu zvýšilo riziko výskytu škůdců a chorob. Nadměrné vlhko na severu může dělat problém i řepce, která momentálně kvete. Jarní ječmen byl zaset dříve než obvykle, ale růst a vývoj byl relativně pomalý, kvůli snížené teplotě a radiaci. Setí letních plodin narušily na severu četné srážky, které snižovaly dostupnost polí. V důsledku toho je vzcházení kukuřice ve více než polovině země zpožděno. Jiná situace je na jihozápadě, kde setí mírně pokročilo, ale nedostatek vody může při přetrvávání ovlivnit stav plodin. Oproti loňskému roku klesla rozloha ploch, na kterých je zaseta kukuřice na zrno, a to o 7,6%.

Maďarsko
Teploty kolísaly kolem dlouhodobého průměru s výjimkou první dekády a posledních dubnových dnů, kdy převládaly podprůměrné teplotní podmínky, což mělo za následek o 10 až 20 % nižší sumu teplot (>0 °C), než je pro zájmové období (1. dubna – 14. května) obvyklé. Srážky byly hojné (místně destruktivně intenzivní) v západním a severním Maďarsku (70 až 150 mm), zatímco ve východní části Maďarska srážky dosahovaly pouhých 30 až 50 mm, což zůstalo 10 až 40 % pod klimatologickou normou. Déšť byl častý a vydatný zejména v první polovině dubna a po 10. květnu. Ozimé plodiny jsou stále v mírně pokročilém fenologickém vývoji získaném během mírné zimy. Dubnové chladné podmínky zpomalily růst, aniž by to ohrozilo celek. Kvetení řepky začalo v polovině dubna. Zásoba vody byla téměř optimální během kvetení a časného plnění zrna, což je klíčové pro tvorbu výnosu řepky. Ozimý ječmen kvete po celé zemi, zatímco měkká pšenice je už ve fázi květu pouze v jihovýchodním Maďarsku. Půdní vlhkost byla doplněna. Chladné a vlhké podmínky však zvýšily výskyt škůdců a tlak chorob. Setí letních plodin začala kvůli chladnému počasí a vlhké horní vrstvě půdy později. Po polovině dubna se pokrok v setí díky oteplování a vysychání půd zrychlil, ale stále zaostává. Prognóza výnosů ozimých plodin byla revidována směrem nahoru s ohledem na dostatečnou zásobu vody a pozitivní předpověď srážek na další týdny. Prognóza výnosu letních plodin se v této rané fázi odpovídá historickým trendům.

Chorvatsko
Duben začal chladnějším počasím, ale později byly zaznamenány průměrné teploty. Celkové negativní teplotní anomálie zůstaly mezi -2 °C a -1 °C pod klimatologickou normou. Byly pozorovány vysoké úhrny srážek (v rozmezí 120-200 mm), lokálně nadměrné i s ničivými dopady. Východní kontinentální část země zaznamenala pouze 70 až 100 mm srážek, což ale stále překračuje průměr o 20 až 50 %. Bohaté dešťové srážky zlepšily půdní vlhkost a eliminovaly jakýkoli dříve existující deficit půdní vody. Nasycené půdy spolu s nízkými teplotami však brzdily průběh jarních prací a vedly ke zmiňovaným zpožděním setí a vzcházení. Toto zpoždění by mohlo posunout ve fenologickém vývoji citlivou fázi květu na pozdější léto, což by později v sezóně zvýšilo vystavení plodin vodnímu stresu a vysokým teplotám. Nízké teploty zpomalily i rozvoj ozimů. Měkká pšenice dokončila fenofázi kvetení. Zatímco mírné teploty a dostatečná zásoba vody poskytly příznivé podmínky pro akumulaci biomasy, vlhké počasí bylo příznivé i pro šíření škůdců a chorob mezi ozimými obilninami a tuřínem. Prognóza výnosů ozimých plodin byla revidován směrem nahoru a nyní je nad pětiletým průměrem. Prognóza výnosů letních plodin odpovídá dlouhodobému trendu.

Itálie
Období od 1. dubna do 10. května bylo deštivější než obvykle, srážky se kumulují 80 % až 100 % nad průměrem od severu (tj. Veneto a Emilia-Romagna) k jihu (Puglia a Kampánie). Pouze na severozápadě (Piemonte) zůstaly úhrny srážek 18 % pod průměrem. V regionech severní Itálie, kterých se nejvíce týká sucho (tj. Piemonte a Lombardie), se od 10. dubna obnovily srážky a obnovily se úrovně půdní vlhkosti, které byly od zimy 2022 vyčerpány. Hladiny vody v Po valley (great northern lakes a Po River) se do značné míry obnovily. V Emilia-Romagna nastaly na začátku května extrémní dešťové události, kdy bylo zaznamenáno 170 až 220 mm srážek za 48 hodin. Mnoho řek se vylilo z břehů a poškodilo více než 1200 ha trvalých kultur. V této oblasti převládá obava úplné ztráty produkce u pšenice a ječmene. V současné době vstupují ozimé plodiny do fenofáze zrání a i přes mírnou revizi směrem dolů jsou prognózy výnosů pro měkkou pšenici a ječmen nad 5letým průměrem. Letním plodinám prospělo doplnění půdní vlhkosti; v současné době jsou ve vegetativním stádiu a obecně se jim daří dobře. Aby se producenti kukuřice vyrovnali s nejistotami způsobenými zimním suchem na severu, vysévali hlavně odrůdy s krátkým cyklem. V souladu s tím se očekává mírné snížení osevní plochy kukuřice a sóji, kterou v letošní sezóně nahradily ozimé obiloviny. Prognózy výnosů pro letní plodiny jsou v souladu s pětiletým průměrem nebo jsou mírně nad ním.

Litva
Teploty během zájmového období kolísaly. Během první a poslední dubnové dekády a začátku května byly teploty pod průměrem, zatímco zbytek období byl nadprůměrně teplý. Kumulativní teploty (základ 0 °C) se blíží normálu. Zájmové období bylo sušší než obvykle. Nenapadly žádné významné srážky. Výsledný dešťový deficit byl -40 mm. Radiace se blížila sezónním hodnotám. Vývoj pšenice je v předstihu. U řepky byly hlášeny ztráty způsobené mrazem. V těchto případech byla řepka ozimá nahrazována jarní řepkou nebo ječmenem. Setí letních plodin stále pokračuje, protože chladné podmínky na začátku května zpozdily polní práce asi o jeden týden. Celkově lze říci, že navzdory dříve hlášeným zpožděním jsou plodiny v dobrém stavu a prognózy výnosů zůstávají v souladu s historickým trendem.

Moldavsko
data nejsou dostupná

Černá hora
data nejsou dostupná

Holandsko
Zájmové období (1. dubna až 14. května) se vyznačovalo častými a vydatnými srážkami, s největším přebytkem (>+75 %) ve středním Nizozemsku. Celkové teploty byly blízko průměru. Minimální teploty na konci dubna a na začátku května patřily k nejnižším od roku 1991, ale zůstaly nad -5 °C. Nejsou hlášeny žádné zprávy o poškození základních plodin. Zimní plodiny zůstávají v dobrém stavu. Výskyt škůdců a chorob se však zvyšuje a s blížícím se květem by bylo zapotřebí ustálenější počasí, které umožní zemědělcům řádně provádět polní operace. I přes méně srážek (než v březnu) byly půdní podmínky po většinu času pro setí letních plodin nepříznivé. Aktuálně končí výsev cukrové řepy. Od roku 2001 je to nejzazší termín. Vzcházení proběhlo v pořádku, ale negativní vliv na výnos je nevyhnutelný, protože zapojení porostu nastane příliš pozdě na to, aby bylo možné optimálně využít dlouhé červnové dny. Tlak škůdců je také pro letní plodiny problém. U brambor stále probíhá setí, ale zpoždění lze ještě kompenzovat prodlouženým cyklem plodin. Prognózy výnosů cukrové řepy byly revidovány směrem dolů, ale zůstávají nad úrovní pětiletého průměru. Prognózy pro ostatní plodiny byly v podstatě zachovány na úrovni historického trendu.

Polsko
Zájmové období bylo chladnější než obvykle, kromě druhé dekády dubna, která byla naopak teplejší než obvykle. Noční mrazy převládaly na začátku dubna a na přelomu dubna a května s minimálními teplotami, které lokálně klesly pod -3 °C. K samému konci zájmového období teploty stoupaly k průměrným hodnotám. Dubnové srážky se obecně pohybovaly nad nebo kolem průměru, jen na severu zůstaly pod průměrem (zejména v Zachodniopomorskie). Dešťové srážky byly nejvíce soustředěny během prvních dvou dubnových dekád, což mělo za následek lokálně nadměrně vlhké podmínky, které omezovaly zemědělce v práci. Začátkem května byly srážky výrazně podprůměrné, takže ornice výrazně vysychaly. Kumulovaná globální radiace byla pod průměrem. Vlhké a chladné podmínky způsobily zpoždění setí letních plodin. Výsev cukrovky skončil začátkem května, výsev kukuřice a brambor se s nástupem teplejšího počasí zrychlil. Přestože úrovně půdní vlhkosti byly obecně přiměřené, podprůměrné teploty a radiace pro zakládání a raný vývoj letních plodin nebyly příznivé. Zimní plodiny jsou obecně v dobrém stavu. Kvetení řepky začalo v normálním časovém okně i navzdory chladnějšímu dubnu. U ozimých plodin začalo díky dostatečné zásobě půdní vláhy období intenzivní akumulace biomasy. Očekává se další déšť. Příliš vlhký duben mohl zvýšit tlak na choroby. Prognóza výnosů ozimých plodin je pozitivní. Prognóza výnosů jarních a letních plodin odpovídá historickým trendům.

Rumunsko
V Rumunsku byla naměřena negativní teplotní anomálie. Denní teploty většinou zůstávaly pod průměrem. Pouze období mezi 11. a 25. dubnem a od 1. do 7. května představovalo téměř průměrné teplotní podmínky. Suma aktivních teplot představovala deficit 50 až 120 °C. Duben začal vydatnými dešti, které doplňovaly zásoby půdní vláhy. Od konce dubna byly dešťové jevy méně časté, ale zásoba vody pro plodiny zůstala dostatečná díky relativně nízkým teplotám. Prostorové rozložení srážek bylo proměnlivé. V severovýchodních a jihozápadních oblastech spadlo 80 až120 mm, zatímco některé oblasti podél západní hranice zaznamenaly pouze 30 až 50 mm. V hlavních zemědělských oblastech se srážkové úhrny pohybovaly od 50 do 80 mm. Radiace zůstala 10 až 20 % pod průměrem kvůli deštivému a oblačnému počasí. Jarní setí začalo později a kvůli chladnému a deštivému počasí letos postupovalo mnohem pomaleji než obvykle. Od konce dubna se tempo setí zase zrychlilo. Kromě zpoždění setí omezovaly nízké teploty půdy klíčení a zpomalovaly vzcházení letních plodin. V důsledku toho je fenologický vývoj letních plodin nepříznivě opožděn o 1 až 3 týdny. Dříve zrychlený vývoj ozimých obilovin se v dubnu zpomalil. Nyní odpovídá sezónní úrovni. Porosty řepky těžily z mírných teplot, dlouhotrvajícího kvetení a dostatečného zásobení vodou během stádia raného plnění zrna. Ozimá pšenice a ozimý ječmen mají, díky dostatečné půdní vlhkosti, nadprůměrnou akumulaci biomasy. Prognóza výnosů ozimých plodin je pozitivní, nicméně vlhké podmínky zvýšily riziko houbových infekcí. Prognóza výnosu letních plodin v této rané fázi odpovídá historickému trendu.

Srbsko
data nejsou dostupná

Slovensko
Během zájmového období byly teploty převážně podprůměrné, zejména během první dubnové dekády, s výsledným kumulativním součtem teplot (>0 °C) hluboko pod dlouhodobým průměrem. Dubnové úhrny srážek byly výrazně nadprůměrné a byly přínosem pro doplňování zásob půdy a podzemních vod. Naopak první polovina května byla charakterizována malými srážkovými úhrny. Kumulovaná globální radiace byla velmi nízká. Podmínky pro ozimy jsou považovány za příznivé. Vývoj ozimé pšenice se během zájmového období zpomalil a nyní je kolem sezónního průměru nebo mírně za ním. Podobně se zpomalila akumulace biomasy ozimé pšenice, která se ve většině regionů nyní blíží průměru. Příliš vlhké půdy narušily v dubnu polní práce. Zpozdilo se setí letních plodin. Rovnoměrné rozložení srážek od druhé poloviny dubna je však celkově pro setí příznivé. V současné době je prognóza výnosů ozimých plodin pozitivní, zatímco prognóza výnosů letních plodin odpovídá historickým trendům.

Slovinsko
Duben začal chladnějším počasím, ale později byly zaznamenány průměrné teploty. Celkové negativní teplotní anomálie zůstaly mezi -2 °C a -1 °C pod klimatologickou normou. Byly pozorovány vysoké úhrny srážek (v rozmezí 120-200 mm). Bohaté dešťové srážky zlepšily půdní vlhkost a eliminovaly jakýkoli dříve existující deficit půdní vody. Nasycené půdy spolu s nízkými teplotami však brzdily průběh jarních prací a vedly ke zmiňovaným zpožděním setí a vzcházení. Toto zpoždění by mohlo posunout ve fenologickém vývoji citlivou fázi květu na pozdější léto, což by později v sezóně zvýšilo vystavení plodin vodnímu stresu a vysokým teplotám. Nízké teploty zpomalily i rozvoj ozimů. Měkká pšenice je stále ve fázi květu. Mírné teploty a dostatečná zásoba vody poskytly příznivé podmínky pro akumulaci biomasy. Vlhké počasí bylo příznivé i pro šíření škůdců a chorob mezi ozimými obilninami a tuřínem. Prognóza výnosů ozimých plodin byla revidována směrem nahoru a nyní je nad pětiletým průměrem. Prognóza výnosů letních plodin odpovídá dlouhodobému trendu.

Ukrajina
Ukrajina zažila během zájmového období podmínky vlhčí než obvykle. Ve většině oblastí přesáhly srážky průměr o 50 % a více. Dešťové srážky byly obzvláště časté a vydatné v dubnu. Doplnily půdní vlhkost na žádanou úroveň. První polovina května byla mnohem sušší než obvykle. Sluneční záření bylo výrazně podprůměrné. Po několika měsících s pozitivními tepelnými anomáliemi zaznamenala Ukrajina během tohoto zájmového období mírně chladnější teploty, než je obvyklé. Téměř sezónní teploty panovaly pouze v nejsevernějších oblastech. Nejvýraznější teplotní anomálie se vyskytly v první polovině května, kdy se teploty po celé zemi držely 2°C až 4°C pod průměrem. Ozimé plodiny vstupují do reprodukční fáze s dostatečnými zásobami půdní vláhy a bez jakéhokoli tepelného stresu, čímž představují velmi vysoký výnosový potenciál. Při absenci extrémních povětrnostních podmínek v nadcházejících měsících bude realizace tohoto potenciálu záviset především na hospodaření s plodinami. Současné suché květnové podmínky umožnily zrychlení prací na poli.

Klikni na stát…