Deficit půdní vláhy [mm]
-100 | -80 | -60 | -40 | -20 | -5 | 5 | 20 | 40 | 60 | 80 | 100 |
STAV PŮDNÍ VLÁHY se snížil na celém území České republiky, s výjimkou Moravy, kde v okolí Olomouce aktuálně pozorujeme nejvyšší zásoby vody půdě. Kromě oblasti na východ od Plzně a na jih od Ústí nad Labem je však většina západní poloviny republiky v deficitu půdní vláhy, přičemž nejvýraznější je deficit v Polabí, Jizerských horách a Krkonoších (0–100 cm).
V povrchové vrstvě (0–40 cm) je také sledován mírný pokles stavu půdní vláhy na západní polovině území. Na území Moravy a Slezska se stav zásob vody oproti minulému týdnu zvýšil a aktuálně je tu stav půdní vláhy v rámci republiky nejvyšší. V hlubší vrstvě (40–100 cm) zůstává stav víceméně stejný- na větší části území, vyjma jižní a střední Moravy a západu Čech, stav zůstává deficitní.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ je v povodí Moravy a Odry hlášená výrazně nadnormální vodnost. V oblasti Slezska, Orlických hor a také u západních hranic s Německem pozorujeme normální až spíš nadnormální vodnost. Na zbylém území je hlášena spíš normální až podnormální vodnost, s výjimkou oblasti Lužických hor, Jizerských hor a Krkonoš, kde pozorujeme podnormální vodnost až sucho.
V celém profilu do 1 m se k 30. 06. vyskytuje deficit na max. 48 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.
Více informací ZDE.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
17. 9. 2024
Klima v České republice se mění: Budeme pěstovat lanýže a pomeranče?
Ústav výzkumu globální změny AV ČR v spolupráci s Masarykovou univerzitou a Odborem životního prostředí připravily výstavu ZMĚNA KLIMATU – poznej, pochop, pomoz, kterou je ještě do 24. září možné navštívit v Urban centru v Brně. Výstava přibližuje příčiny a projevy změny klimatu a ukazuje, jak se s nimi vyrovnáváme. V rámci doprovodního programu výstavy mluvil v cykle přednášek klimatolog Pavel Zahradníček i o tom, jak se tato změna projevuje na zemědělské produkci – budeme mít díky změně klimatu lepší víno, budeme moci pěstovat pomeranče či lanýže? A jakou hrozbu znamená změna klimatu pro naše lesy? I to přiblíží podklady dr. Zahradníčka, které jsou k dispozici ZDE.
-
17. 9. 2024
Proběhla konference Potraviny pro budoucnost
Nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu. Vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost. Výsledky představili na konferenci 16. září 2024. Klimatolog prof. Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR mluvil i o tom, jak mohou extrémní meteorologické jevy poškodit úrodu více druhů zemědělských plodin a také jak nám pomáhají systémy včasné výstrahy jako jsou právě Intersucho.cz, Agrorisk.cz nebo Firerisk.cz. Více o výsledcích, kterých vědci dosáhli si můžete přečíst ZDE.