Relativní nasycení půdy
| Nedostatek vláhy | ||||||||||||||||||
| 0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 90 | 100 | |||||||||
| 0 = bod vadnutí; 50 = bod snížené dostupnosti; 100 = polní kapacita | ||||||||||||||||||
Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s předchozím týdnem snížilo na celém území. Nejnižší nasycení půdy aktuálně pozorujeme na východ od Prahy, v okolí Znojma a Lanžhotu. Vyšší nasycení půdy pozorujeme u jihozápadních hranic republiky, v oblasti Krkonoš, Jeseníků a v okolí Beskyd.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Nejnižší relativní nasycení půdy v povrchové vrstvě pozorujeme aktuálně na východ od Prahy v okolí Pardubic (10-20 %). V západních, středních Čechách a v okolí Znojma a Lanžhotu pozorujeme nasycení kolem 40-60 %. Nejlíp je na tom Šumava, Jizerské hory, severní a střední Morava s relativním nasycením 70-100 %.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Relativní nasycení půdy v celém profilu se oproti minulému týdnu mírně snížilo především v západních a středních Čechách, na východ od Prahy a na jihu Moravy (20-40 %), zatímco vysoké nasycení (70-100 %) je sledováno v Beskydech, Jeseníkách, Krkonoších a na Šumavě.
Více informací ZDE.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
2. 8. 2024
Sucho, méně mléka, nemoci, ale lepší víno. Co vše s Českem dělají vedra?
Česko vstupuje do druhé poloviny léta po jednom z nejteplejších měřených červenců vůbec. Horké podnebí ve střední Evropě pomalu získává středomořské parametry. Klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Pavel Zahradníček upozorňuje, že dřívější letní teploty se dnes berou spíše jako ochlazení. „Čtrnáct měsíců v kuse se pohybujeme nad teplotním průměrem,“ konstatuje vědec. Podle něj oteplování ovlivňuje například i chov dobytka. Celý rozhovor pro HN je k dispozici ZDE.
-
20. 7. 2024
Zemědělské sucho
„Sucho“ je velmi obecný termín a zahrnuje celou škálu jevů, které se můžou projevovat poměrně rozdílně. Často mluvíme například o suchu meteorologickém, které definujeme jako nedostatek atmosférických srážek nebo zápornou klimatologickou vodní bilanci mezi srážkami a výparem, či o suchu hydrologickém, projevujícím se sníženým průtokem v řekách, či nízkou hladinou podzemních vod. Jan Řehoř z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, se konkrétně vyjádřil k suchu, které je často nazýváno jako „zemědělské“. Celý článek pro trvaleudrzitelnezemedelstvi.cz je k dispozici ZDE.
