Relativní nasycení půdy
| Nedostatek vláhy | ||||||||||||||||||
| 0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 90 | 100 | |||||||||
| 0 = bod vadnutí; 50 = bod snížené dostupnosti; 100 = polní kapacita | ||||||||||||||||||
Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s předchozím týdnem snížilo na celém území. Nejnižší nasycení půdy aktuálně pozorujeme na východ od Prahy, v okolí Znojma a Lanžhotu. Vyšší nasycení půdy pozorujeme u jihozápadních hranic republiky, v oblasti Krkonoš, Jeseníků a v okolí Beskyd.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Nejnižší relativní nasycení půdy v povrchové vrstvě pozorujeme aktuálně na východ od Prahy v okolí Pardubic (10-20 %). V západních, středních Čechách a v okolí Znojma a Lanžhotu pozorujeme nasycení kolem 40-60 %. Nejlíp je na tom Šumava, Jizerské hory, severní a střední Morava s relativním nasycením 70-100 %.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Relativní nasycení půdy v celém profilu se oproti minulému týdnu mírně snížilo především v západních a středních Čechách, na východ od Prahy a na jihu Moravy (20-40 %), zatímco vysoké nasycení (70-100 %) je sledováno v Beskydech, Jeseníkách, Krkonoších a na Šumavě.
Více informací ZDE.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
10. 7. 2024
Kam s uhlíkem?
Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE. -
9. 7. 2024
Změna klimatu je příležitost
Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.
Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.
