Deficit půdní vláhy [mm]
| -100 | -80 | -60 | -40 | -20 | -5 | 5 | 20 | 40 | 60 | 80 | 100 | ||||||||||||||
STAV PŮDNÍ VLÁHY se snížil na celém území České republiky, s výjimkou jižní Moravy. Výraznější pokles půdní vláhy pozorujeme ve středních a místy i jihozápadních Čechách (0–100 cm). V povrchové vrstvě (0–40 cm) je sledován mírný pokles stavu půdní vláhy na celém území, kromě Moravy, kde je aktuálně stav půdní vláhy v rámci republiky nejvyšší. V hlubší vrstvě (40–100 cm) zůstává stav víceméně stejný – na větší části území vyjma jižní a střední Moravy a západu Čech zůstává stav deficitní.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ je na většině území Česka hlášena spíš normální až podnormální vodnost, s výjimkou západních Čech a střední Moravy, kde pozorujeme místy nadnormální vodnost, a jižní Moravy, která aktuálně hlásí výrazně nadnormální vodnost. Naopak v Krkonoších, Orlických a Jizerských horách pozorujeme sucho až extrémní sucho.
V celém profilu do 1 m se k 23. 06. vyskytuje deficit na max. 43 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.
Více informací ZDE.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
17. 9. 2024
Klima v České republice se mění: Budeme pěstovat lanýže a pomeranče?
Ústav výzkumu globální změny AV ČR v spolupráci s Masarykovou univerzitou a Odborem životního prostředí připravily výstavu ZMĚNA KLIMATU – poznej, pochop, pomoz, kterou je ještě do 24. září možné navštívit v Urban centru v Brně. Výstava přibližuje příčiny a projevy změny klimatu a ukazuje, jak se s nimi vyrovnáváme. V rámci doprovodního programu výstavy mluvil v cykle přednášek klimatolog Pavel Zahradníček i o tom, jak se tato změna projevuje na zemědělské produkci – budeme mít díky změně klimatu lepší víno, budeme moci pěstovat pomeranče či lanýže? A jakou hrozbu znamená změna klimatu pro naše lesy? I to přiblíží podklady dr. Zahradníčka, které jsou k dispozici ZDE.
-
17. 9. 2024
Proběhla konference Potraviny pro budoucnost
Nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu. Vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost. Výsledky představili na konferenci 16. září 2024. Klimatolog prof. Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR mluvil i o tom, jak mohou extrémní meteorologické jevy poškodit úrodu více druhů zemědělských plodin a také jak nám pomáhají systémy včasné výstrahy jako jsou právě Intersucho.cz, Agrorisk.cz nebo Firerisk.cz. Více o výsledcích, kterých vědci dosáhli si můžete přečíst ZDE.
