Odhadované dopady sucha na výnos hlavních plodin


  • nejsou data
  • bez vlivu sucha
  • sucho ovlivnilo porosty, ztráta výnosů do 10 %
  • střední poškození suchem, ztráta výnosů 10 - 30 %
  • těžké poškození suchem, ztráta výnosů 30 - 40 %
  • extrémní poškození suchem, ztráta výnosů nad 40%
  • bez vlivu sucha
  • sucho bez vlivu na výnos
  • sucho snižuje výnos
  • sucho zásadně snižuje výnos
  • ječmen, pšenice, řepka
  • cukrovka, brambory
  • kukuřice
  • ovocné stromy
  • vinná réva

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 18. 02. 2024 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 11. 02. 2024 do neděle 18. 02. 2024 ráno)


Tato mapa zachycuje situaci v neděli 18. 02. Zprávy 140 zpravodajů ze 57 okresů dokládají pozorované/očekávané dopady na výnos u sledovaných skupin plodin.
V 7 okresech jsou očekávány ztráty mezi 10–30 % a také v dalších 12 okresech jsou hlášeny ztráty na výnosech do 10 %. Zbytek hlášených okresů (29) nesleduje projevy sucha. 3 okresy však očekávají ztráty nad 30 %.
Co se týče vodní bilance za poslední tři měsíce, převažuje hlášený stav „normální spíše vlhčí“ (57 % hlášení) až stav „velmi vlhko“ (28 % hlášení). Vrchní stav půdy je vnímán jako velmi vlhký (47 % hlášení) až vlhký (36 % hlášení).
Respondenti uvádějí, že na většině míst je půda nasycená, ale díky počasí se příroda začíná probouzet zhruba o měsíc dříve. O tom, jak je hodnocena podrobněji situace našimi respondenty si můžete přečíst níže.
Dopady sucha na lesní porosty lze najít v samostatné mapě Dopadů sucha na lesy.


INFORMACE Z JEDNOTLIVÝCH OKRESŮ OD NAŠICH REPORTÉRŮ (neodráží stav v celém okrese ale pouze v konkrétním katastrálním území):
BŘECLAV: 'Přetrvává teplé počasí s občasným deštěm. Vláhy je dostatek, ale teplé počasí neprospívá meruňkám .'
DĚČÍN: 'I přes vyšší množství srážek v uplynulém týdnu není půda rozbahněná, srážky i půdní vlhkost po mnoha letech odpovídají v této lokalitě "původnímu" stavu, tj. cca 30 - 50 let zpět. Dokonce ani vyšší teplota v tomto místě v tuto dobu nebyla v některých letech nic mimořádného.'
DĚČÍN: 'Pokračuje vývoj vegetace a nárůst aktivity živočichů po zimě. Zábrany na ochranu migrujících obojživelníků se instalují dříve, než je obvyklé. První pozorování některých živočichů mám posunuté rovnou o měsíc.'
HAVLÍČKŮV BROD: 'Minulý týden 6 mm srážek, půda plně nasycená, teploty opět nadprůměrné .'
HRADEC KRÁLOVÉ: 'srážky v minulém týdnu - 7 mm ( 3 , 4 mm ), srážky v únoru již 60 mm , denní teploty nad 10°C , max. teplota 16,5°C,'
HRADEC KRÁLOVÉ: 'Teploty od - 2,1 do +15,2 C, průměr 6,6 C , teplota půdy průměr 6 st. C. Teplé počasí urychlilo regeneraci porostů ozimů - nové kořínky - nové listy - zazelenání porostů. Nasycený vrchní profil půdy - kaluže na povrchu v nich odumřelé rostliny. Nárůst populací hrabošů. '
JIHLAVA: 'u ozimých obilovin i řepky se po zasetí projevoval vliv sucha, porosty vzcházeli mezerovitě. Vydatné srážky koncem roku 2023 a v lednu 24 doplnily v horní vrstvě chybějící vláhu a díky mírné zimě rostliny vegetovaly. V současnosti je cca 75% porostu řepky vyrovnaných, ozimé ječmeny v pořádku, ozimé pšenice se vyrovnávají.'
LITOMĚŘICE: 'V minulém týdnu spadlo 24 mm srážek. Na výhřevných půdách se začínají objevovat bílé kořínky u řepky. Krytonosci zatím nenalétli.'
MLADÁ BOLESLAV: 'Extrémně teplý únor s teplotní odchylkou vysoko nad 7 stC nad dlouhodobý průměr (dosud takto vysoká odchylka od měsíčního průměru nebyla zaznamenána) směřuje také k extrémně nadnormálnímu měsíci srážkově (asi více než 200 procent), kdy srážky za týden v celkovém úhrnu 15,8 mm přispěly na jeho začátku k další, i když už ne tak výrazné povodňové vlně hlavně na Jizeře a bylo patrné, že tyto srážky se na chemicky obhospodařovaných těžkou technikou utužených polích již většinou nevsakovaly a stékaly z nich dolů (údolní polohy jsou s obrovskými kalužemi), přičemž meliorace odvodňují pole v nebývale vysokých průtocích. Na loukách a v lese se voda průběžně vsakuje neboť již od konce října trvající deště (přechodně i sněhy) mají jen malou intenzitu.'
OPAVA: ' Minulý týden byly mírné přeháňky, které však neovlivnily množství vody a tím stav vody v orničí. '
OPAVA: 'srážky 5,4mm, max.teploty přes 10°C, příz.mrazíky, větrno, půda vlhká '
PELHŘIMOV: 'Celkový úhrn srážek v 7 týdnu je 9,9 mm při průměrné teplotě 6,1 °C'
PŘÍBRAM: '4+3+3=10mm srážek dešťové, celý den teploty v kladných hodnotách.'
PŘÍBRAM: 'Minulý týden spadlo 7,2 mm srážek. Pokračuje teplé počasí a porosty vegetují.'
STRAKONICE: 'srážky za týden 10 mm, u řepek se již začínají projevovat vymáčené fleky. Pokud bude vlhko pokračovat, řepka v těchto místech nebude....'
UHERSKÉ HRADIŠTĚ: 'Srážky v týdnu : ne 11/2 - 11,0 mm po 12/2 - 1,6 mm út 13/2 - 0,7 mm Předjarní počasí .'
ÚSTÍ NAD ORLICÍ: 'V uplynulém týdnu 10 mm srážek, v půdě maximální nasycení. Teploty nadnormální - tento týden se pohybovaly v rozmezí -3,2 až +12,2 °C, přičemž průměrná teplota byla 5,3 °C (u nás odpovídá začátku dubna). V průběhu týdne vykvetly lísky.'
ZNOJMO: 'Poškození suchem je z podzimu 2023. U řepky téměř zaschlé porosty a u obilovin opožděné vzcházení kvůli suchu. Všechny obiloviny vzcházely až v listopadu, což je největší problém zejména u žita na senáž, které bylo seté 20.9., kvůli suchu začalo píchat až 9.11. a nevytvořilo proto na podzim žádné odnože.'

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 10. 7. 2024

    Kam s uhlíkem?

    Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
    Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE.

  • 9. 7. 2024

    Změna klimatu je příležitost

    Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.

    Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.

4. února 2024 / 05. týden

předchozí další zavřít