Deficit půdní vláhy [mm]
| -100 | -80 | -60 | -40 | -20 | -5 | 5 | 20 | 40 | 60 | 80 | 100 | ||||||||||||||
Aktuální stav sucha v České republice
v neděli 21. 05. 2023 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 14. 05. 2023 do neděle 21. 05. 2023 ráno)
STAV PŮDNÍ VLÁHY se v minulém týdnu poměrně výrazně změnil a reflektuje zaznamenané srážky v minulém týdnu. V povrchové vrstvě (0–40 cm) je nyní sledován mírný deficit v severních a v severozápadních Čechách, směrem na východ přechází stav do neutrální balance a Morava je nyní s výraznějším nadbytkem půdní vláhy. Stav půdní vláhy v hlubší vrstvě (40–100 cm) se mírně změnil oproti předchozímu týdnu, kdy v jižní části republiky je stav kladný, směrem na sever převažuje neutralita až v severní části republiyk je sledován spíše stav deficitní.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚhttp://portal.chmi.cz/aktualni-situace/sucho koresponduje naše mapa deficitu 0–100 cm s vodnosti vodních toků. V severozápadních a severních Čechách převažuje stav podnormální vodnosti, poté navazuje normální stav, zatímco v jižních Čechách a Moravě převažuje nadnormální vodnost.
V celém profilu do 1 m se k 21. 05. vyskytuje deficit na cca 35 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
10. 7. 2024
Kam s uhlíkem?
Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE. -
9. 7. 2024
Změna klimatu je příležitost
Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.
Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.
