Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Zatímco země jako Česko, Slovensko, Rakousko, Francie či Německo hlásí převážně průměrné teploty, státy, které jsou jižněji naopak zaznamenaly výskyty vysokých teplot provázených vlnami veder. Např. v Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku, Chorvatsku, Slovinsku či na Ukrajině dosahovaly teploty vysoce nadprůměrné hodnoty a zaznamenané byli teplotní rekordy zejména v Rumunsku, na Ukrajině nebo v Chorvatsku. Negativní dopady nedostatku vody a vln veder se již odrážejí na satelitních snímcích (akumulace biomasy) a místy situaci komplikovaly i požáry (Bulharsko), které částečné poškodily plodiny. V některých oblastech, kde se srážky mnohdy vyskytovaly ve formě extrémů (Litva, Belgie či Nizozemí), lokálně poškodily porost. Déšť je často příčinou vysoké vlhkosti zrna, což společně s podmáčenými poli oddaluje sklizeň, která díky pokročilému fenologickému vývoji začíná u ozimů dříve. Srážky také v některých oblastech komplikovali probíhající sklizně (Litva, Belgie, Nizozemí), zejména u pšenice a řepky a vyvolaly obavy o kvalitu zrna, kterému hrozí, že bude místy lokálně degradováno ke krmným účelům (Německo). Sklizně jsou ve většině oblastí už ukončeny, severněji ještě probíhají (Dánsko, část Německa). Také tlak chorob a škůdců je velký, a to zejména u brambor. Nejvíce zasaženou plodinou je ale podle zpráv ječmen ozimý. Letním plodinám se zatím daří dobře v oblastech bez extrémních projevů v uplynulých týdnech jako Itálie, kde vysoké teploty spíše podpořily růst letních plodin, či Česko, Slovensko a Rakousko, kde se však stav ještě může v příštích týdnech v případě absence srážek změnit k horšímu. V oblastech teplotně nadprůměrných jako Maďarsko, Ukrajina, Chorvatsko, Slovinsko či Rumunsko však situace není dobrá a jsou očekávány podprůměrné výnosy v důsledku sucha. Také v Polsku, Litvě, Německu či Francii jsou výnosy ozimých plodin pod očekáváním v důsledku extrémně vlhkých podmínek od jara.

 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

26. 8. 2024
pro
BG
Bulharsko
Bulharsko zažilo extrémně horké a suché počasí. V celém sledovaném období, které bylo nejteplejším od roku 1975, překročily teploty o 2-3 °C nejvyšší doposud sledovanou teplotu. Nejvyšší teploty byly zaznamenány v polovině července a v polovině srpna, kdy denní maxima dosáhla 36-41 °C. Srážky během sledovaného období dosahovaly pouze poloviny dlouhodobého normálu. Významné srážky se vyskytovaly především kolem 20. července. Na základě vyhodnocení indexu sucha je sledované období nejsušším obdobím v záznamech. Díky přetrvávajícímu suchu a dlouhým obdobím bez deště se zásoby půdní vlhkosti rychle snižovaly. Letní plodiny trpěly v kritickém období plnění zrna silným vodním a tepelným stresem. Lokálně byly plodiny poškozeny rozbíhajícími se požáry. Předpovědi výnosů kukuřice na zrno a slunečnice byly dále snížený a nyní se blíží loňským neuspokojivým hodnotám. Sklizeň ozimých plodin byla ukončena. Předběžné zprávy potvrzují slušné výnosy obilovin a (mírně) podprůměrné výnosy řepky.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 17. 9. 2024

    Klima v České republice se mění: Budeme pěstovat lanýže a pomeranče?

    Ústav výzkumu globální změny AV ČR v spolupráci s Masarykovou univerzitou a Odborem životního prostředí připravily výstavu ZMĚNA KLIMATU – poznej, pochop, pomoz, kterou je ještě do 24. září možné navštívit v Urban centru v Brně. Výstava přibližuje příčiny a projevy změny klimatu a ukazuje, jak se s nimi vyrovnáváme. V rámci doprovodního programu výstavy mluvil v cykle přednášek klimatolog Pavel Zahradníček i o tom, jak se tato změna projevuje na zemědělské produkci – budeme mít díky změně klimatu lepší víno, budeme moci pěstovat pomeranče či lanýže? A jakou hrozbu znamená změna klimatu pro naše lesy? I to přiblíží podklady dr. Zahradníčka, které jsou k dispozici ZDE.

  • 17. 9. 2024

    Proběhla konference Potraviny pro budoucnost

    Nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu. Vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost. Výsledky představili na konferenci 16. září 2024. Klimatolog prof. Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR mluvil i o tom, jak mohou extrémní meteorologické jevy poškodit úrodu více druhů zemědělských plodin a také jak nám pomáhají systémy včasné výstrahy jako jsou právě Intersucho.cz, Agrorisk.cz nebo Firerisk.cz. Více o výsledcích, kterých vědci dosáhli si můžete přečíst ZDE

25. srpna 2022 / 34. týden

předchozí další zavřít