Deficit půdní vláhy [mm]
| -100 | -80 | -60 | -40 | -20 | -5 | 5 | 20 | 40 | 60 | 80 | 100 | ||||||||||||||
Aktuální stav sucha v České republice
v neděli 28. 08. 2022 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 21. 08. 2022 do neděle 28. 08. 2022 ráno)
STAV PŮDNÍ VLÁHY se v minulém týdnu výrazněji zlepšil. V povrchové vrstvě (0–40 cm) je nyní sledován kladný stav na většině území, převážně o 5 mm, místy o více než 20 mm. Situace však zůstává nepříznivá v Krušnohoří a místy v Libreckém kraji a v Polabí.
Deficit půdní vláhy v hlubší vrstvě (40–100 cm) se místy také zlepšil, nedošlo však k tak rozsáhlé pozitivní změně jako v povrchové vrstvě. Deficit se nachází téměr na polovině území, s výjimkou oblasti jižné od Prahy, místy v jižní části republiky a na Moravě.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ se na většině území republiky změnil stav z podnomální vodnosti na normální až nadnormální vodnost. Na mnoha místech se však vyskytuje i nadále stav podnormální vodnosti, záleží na srážkách v minulém týdnu.
V celém profilu do 1 m se k 28. 08. vyskytuje deficit na cca 19 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 6 % území je záporná odchylka o více jak 20 mm, na více jak 1 % je záporná odchylka o více jak 40 mm.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
10. 7. 2024
Kam s uhlíkem?
Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE. -
9. 7. 2024
Změna klimatu je příležitost
Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.
Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.
