Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropy

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.06.2024 do 15.07.2024

 

Zatímco země jako Francie, Německo, Belgie a Nizozemí hlásí převážně podprůměrné teploty, státy, které jsou jižněji, naopak zaznamenaly výskyty vysokých teplot provázených vlnami veder (např. v Rumunsku, Bulharsku či Maďarsku dosahovaly teploty ke 39 až 40 °C). Negativní dopady nedostatku vody a vln veder se již odrážejí na satelitních snímcích (akumulace biomasy). U zemí, které byly v minulém období zasaženy suchem, problém i přes četné srážky často přetrvává. Srážky se mnohdy vyskytují ve formě bouřek s krupobitím, které lokálně porost poškodí. Déšť je často příčinou vysoké vlhkosti zrna, což společně s podmáčenými poli oddaluje sklizeň, která díky pokročilému fenologickému vývoji začíná u ozimů dříve. Také tlak chorob a škůdců je velký, a to zejména u brambor. Nejvíce zasaženou plodinou je ale podle zpráv ječmen ozimý, u kterého prognózy výnosů klesly nejvíce. Letním plodinám se zatím daří dobře.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.  

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

22. 7. 2024
pro
FR
Francie
Během zájmového období opět převládalo deštivé počasí. Zatímco začátek června byl relativně suchý, od 13. června se začaly objevovat výraznější srážky, které ve východní polovině Francie pokračovaly s velmi malými přestávkami až do poloviny července. Například v Burgundsku byl nejdeštivěji za posledních 30 let. V západních částech (např. Poitou-Charentes) byly srážky mírně nad průměrem, většinou kvůli intenzivním srážkám vyskytujícím se od 13. do 22. června. Teploty byly podprůměrné, nejvýrazněji na severu. Nebyly však zaznamenány žádné extrémní teploty. Úrovně radiace byly na většině území země s výjimkou severozápadu podprůměrné. Vlhké podmínky nadále bránily vývoji plodin, především ozimých a jarních plodin. Přetrvávající vlhké podmínky po polovině června měly nepříznivý vliv zejména na ozimý ječmen, který ovlivnil nejen hmotnost, ale i kvalitu zrna. Předpokládá se, že vliv vlhkých podmínek bude méně významný u jarního ječmene, jehož celé vegetační období je opožděno asi o 2 týdny (ve srovnání s průměrnou sezónou). U pšenice měkké byla sklizeň zahájena začátkem července. Ve srovnání s průměrem došlo ke zpoždění o 1 až 2 dekády, protože vlhkost zrna byla příliš vysoká na to, aby mohla proběhnout sklizeň. Na nadcházející 2 týdny je předpověď bez deště, což by mělo usnadnit průběh sklizně. Zatímco vysoké úrovně půdní vlhkosti ve Francii jsou obecně příznivé pro letní plodiny, nízké teploty a radiace, zejména na severu Francie, zesílily fenologické zpoždění způsobené pozdním setím. Teplota akumulovaná na konci sezóny nemusí být dostatečná k tomu, aby plodiny dosáhly plné zralosti. Prognózy výnosů plodin v důsledku přetrvávajících vlhkých podmínek byly sníženy. Nejvýraznější pokles je zaznamenán u ozimého ječmene, a to i s ohledem na sklizňové zprávy.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 17. 9. 2024

    Klima v České republice se mění: Budeme pěstovat lanýže a pomeranče?

    Ústav výzkumu globální změny AV ČR v spolupráci s Masarykovou univerzitou a Odborem životního prostředí připravily výstavu ZMĚNA KLIMATU – poznej, pochop, pomoz, kterou je ještě do 24. září možné navštívit v Urban centru v Brně. Výstava přibližuje příčiny a projevy změny klimatu a ukazuje, jak se s nimi vyrovnáváme. V rámci doprovodního programu výstavy mluvil v cykle přednášek klimatolog Pavel Zahradníček i o tom, jak se tato změna projevuje na zemědělské produkci – budeme mít díky změně klimatu lepší víno, budeme moci pěstovat pomeranče či lanýže? A jakou hrozbu znamená změna klimatu pro naše lesy? I to přiblíží podklady dr. Zahradníčka, které jsou k dispozici ZDE.

  • 17. 9. 2024

    Proběhla konference Potraviny pro budoucnost

    Nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu. Vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost. Výsledky představili na konferenci 16. září 2024. Klimatolog prof. Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR mluvil i o tom, jak mohou extrémní meteorologické jevy poškodit úrodu více druhů zemědělských plodin a také jak nám pomáhají systémy včasné výstrahy jako jsou právě Intersucho.cz, Agrorisk.cz nebo Firerisk.cz. Více o výsledcích, kterých vědci dosáhli si můžete přečíst ZDE

3. července 2022 / 26. týden

předchozí další zavřít