Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.05.2023 do 12.06.2023

 

Zájmové období bylo charakteristické teplotními i srážkovými anomáliemi a nadprůměrnou úrovní radiace. První polovina května, v některých zemích první (případně druhá i třetí) květnová dekáda, byla chladnější než obvykle, např. Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko – to zaznamenalo jedno z nejchladnějších období od roku 1991 (od 1. do 20. května). V důsledku toho bylo vzcházení letních plodin, které již byly ovlivněny pozdním výsevem, nepříznivě pomalé. Srážky byly prostorově velmi variabilní. Některé země hlásí jejich velký nadbytek, a to např. Maďarsko či Itálie, kde naměřili rekordně vysoké srážkové úhrny (od roku 1979) či zaznamenali přívalové a lokálně ničivé srážky doprovázené kroupami a s tím spojené lokální povodně a velký tlak chorob – zejména u ozimů. Jiné země (např. Dánsko, Litva, Bělorusko, Ukrajina) hlásí srážkový deficit s rekordně nízkými úhrny a s tím spojený zhoršující se deficit půdní vláhy. Často je zmiňováno, že velikosti výnosů se budou hodně odvíjet od toho, kolik srážek napadne v následujících týdnech.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

 

 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

19. 6. 2023
pro
PL
Polsko
První a druhá dekáda května byla charakterizována výrazným srážkovým deficitem a zhoršujícím se deficitem půdní vláhy (většinou výrazně ve středních a severozápadních oblastech). Nízká intenzita, ale časté dešťové přeháňky během třetí dekády května zmírnily suchou ornici (kromě jihovýchodních oblastí). První dekáda června byla spojena s nadprůměrnými srážkovými úhrny v centrálním severojižním pásu a s podprůměrnými srážkami v západní a jihovýchodní oblasti. Na severovýchodě byly v květnu teploty mírně podprůměrné a na jihozápadě nadprůměrné. Začátek června byl mírně teplejší než obvykle. Agrometeorologické podmínky se od konce května výrazně zlepšily a udržely vegetativní růst jarních obilovin a plnění zrn ozimů. Nicméně dřívější suché podmínky by mohly negativně ovlivnit výnosové potenciály jarních obilnin ve fázi odnožování, stejně jako ozimých obilnin ve fázi kvetení a raného plnění zrna, zejména na lehčích půdách v suchých oblastech. Dosud mírné teploty nevystavily rostliny teplotnímu stresu během fáze kvetení a plnění zrna. Po suchém a chladném začátku sezóny těží letní plodiny ze zlepšených teplotních podmínek a podmínek půdní vlhkosti a obnovují svůj vegetativní růst. Vývoj a akumulace biomasy letních plodin se v současnosti blíží sezónním průměrným hodnotám. Přesto se objevily určité obavy kvůli tlaku škůdců, zejména u cukrové řepy. Prognózy výnosů ozimých a jarních plodin byly mírně sníženy kvůli regionálně suchým podmínkám během prvních dvou květnových dekád. U letních plodin odpovídají prognózy trendům. Vzhledem k tomu, že po suchém jaru dochází ke značnému nedostatku vody, je pro adekvátní vývoj plodin a udržení této prognózy nezbytné více srážek během nadcházejících týdnů.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 10. 7. 2024

    Kam s uhlíkem?

    Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
    Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE.

  • 9. 7. 2024

    Změna klimatu je příležitost

    Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.

    Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.