Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

V Polsku, Česku, Rakousku a na Slovensku byl pozorován suchý a horký srpen s výrazným nedostatkem vody v půdě zejména v Rakousku a na Slovensku, co v konečném důsledku ale zejména i v Česku pomohlo zemím ubránit se nejhorším důsledkům způsobených povodněmi, které s extrémními srážkami následovaly ve všech čtyřech zemích v září a lokálně se tak snížil očekávány výnos letních plodin. Výnosy se v důsledku extrémních srážek můžu snížit i na území Litvy, kde ještě zůstává otázkou, nakolik budou plodiny ovlivněné silnými srážkami a zamokřením půdy v červenci. Velké rozdíly ve výnosech očekáváme v Dánsku. U ozimých plodin je to kvůli velmi vlhkému podzimu a zimě a u jarních plodin kvůli prodlouženého období setí. Kromě toho byl pravděpodobně podceněn i vliv příliš vlhkých jarních podmínek. Povodně zasáhly také i území Rumunska, kde však srážky přišli po extrémně teplém létě pozdě a stejně, jak na území Bulharska a Maďarska, kde v důsledku horka a sucha sklizně kukuřice a slunečnice začaly o 3-4 týdny dříve než obvykle, už plodinám nepomohly. Předčasná sklizeň kukuřice na zrno proběhla také v Německu. Velké sucho, které dále ovlivnilo výhled výnosů letních plodin panovalo také na Ukrajině, ve Slovinsku i v Chorvatsku a v Itálii, kde letní plodiny trpěly navíc i střídavě velmi vlhkými podmínkami a podpořilo se tak šíření škůdců a chorob, v důsledku čeho se snížil výnosový potenciál plodin. Vysoké výnosy neočekáváme ani v Belgii a Nizozemí, kde sice podmínky byli v uplynulém období příznivější, no nestačilo to k obnovení akumulace biomasy potřebné k dosažení vyšších výnosů. Naopak ve Francii a také v Bělorusku byly teplé podmínky s dostatkem srážek příznivé pro vývoj plodin a neočekává se, že by lokální sucho ovlivnilo pozitivní výhled výnosu. Ve většině zemí, s výjimkou povodněmi postižených oblastí jsou ozimé plodiny již zasety, no budou potřebovat další déšť.

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

23. 9. 2024
pro
IT
Itálie
Na severu Itálie byl srpen velmi horký a došlo ke třem vlnám veder (kolem 10., 25. a 30. srpna), kdy maximální teploty výrazně přesáhly 30 °C. Zejména u první vlny se teploty pohybovali okolo 38 °C. Srážky byly spíše průměrné, ale soustředily se do několika intenzivních událostí. Září začalo stejně horké jako srpen, ale po skončení prvního týdne teploty klesly na průměrné hodnoty. Také se opakovaně vyskytly intenzivní srážky, které např. v Lombardii dosahovaly lokálně až 90 mm denně. V severní Itálii vysoké teploty na začátku srpna podpořily růst kukuřice, ale tepelný stres kolem 15. srpna, kdy začalo kvetení, nebyl optimální pro plodnost květů a plnění zrna. Sója, která kvetla později, vedrem netrpěla. Celkově vlhké a horké počasí vytvořilo podmínky příznivé pro šíření škůdců a chorob, zejména u cukrové řepy. Sklizeň letních plodin začala koncem srpna, u kukuřice na siláž a u ostatních plodin bude pokračovat až do září, tedy o 15 až 30 dní později než obvykle. Ve střední Itálii skončila sezóna slunečnice kolem 15. srpna. V jižní Itálii skončila vegetační sezóna už v červnu. Naše prognózy výnosů byly upraveny směrem dolů na podprůměrné u cukrové řepy, kukuřice na siláž a slunečnice; u kukuřice na zrno zůstávají na průměrné úrovni, zatímco u sóji se zvyšují na nadprůměrnou hodnotu.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 15. 10. 2024

    Profesor Miroslav Trnka jako host pořadu Fokus Václava Moravce: Počasí a člověk

    Rok mrazů, veder a extrémních lijáků. Děje se něco mimořádného, nebo se jen historie opakuje? Které jevy přírody už dokážeme předvídat a jak přesně? Hostem Václava Moravce v pořade Fokus byl v díle s názvem Počasí a člověk i bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Tato část pořadu je ke zhlédnutí ZDE

  • 8. 10. 2024

    Nejdeštivější září v Brně za dvě stě let

    Kvůli extrémním dešťům, které Česká republika zažila v září letošního roku, se tento měsíc zařadil mezi nejdeštivější v historii. Podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR průměrné srážky v Brně za září dosahují čtyřiceti milimetrů. Letošní devátý měsíc roku tento průměr téměř čtyřnásobně překonal. Rozhovor pro Brněnský deník Rovnost je k dispozici ZDE.

19. června 2022 / 24. týden

předchozí další zavřít