Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Zatímco země jako Česko, Slovensko, Rakousko, Francie či Německo hlásí převážně průměrné teploty, státy, které jsou jižněji naopak zaznamenaly výskyty vysokých teplot provázených vlnami veder. Např. v Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku, Chorvatsku, Slovinsku či na Ukrajině dosahovaly teploty vysoce nadprůměrné hodnoty a zaznamenané byli teplotní rekordy zejména v Rumunsku, na Ukrajině nebo v Chorvatsku. Negativní dopady nedostatku vody a vln veder se již odrážejí na satelitních snímcích (akumulace biomasy) a místy situaci komplikovaly i požáry (Bulharsko), které částečné poškodily plodiny. V některých oblastech, kde se srážky mnohdy vyskytovaly ve formě extrémů (Litva, Belgie či Nizozemí), lokálně poškodily porost. Déšť je často příčinou vysoké vlhkosti zrna, což společně s podmáčenými poli oddaluje sklizeň, která díky pokročilému fenologickému vývoji začíná u ozimů dříve. Srážky také v některých oblastech komplikovali probíhající sklizně (Litva, Belgie, Nizozemí), zejména u pšenice a řepky a vyvolaly obavy o kvalitu zrna, kterému hrozí, že bude místy lokálně degradováno ke krmným účelům (Německo). Sklizně jsou ve většině oblastí už ukončeny, severněji ještě probíhají (Dánsko, část Německa). Také tlak chorob a škůdců je velký, a to zejména u brambor. Nejvíce zasaženou plodinou je ale podle zpráv ječmen ozimý. Letním plodinám se zatím daří dobře v oblastech bez extrémních projevů v uplynulých týdnech jako Itálie, kde vysoké teploty spíše podpořily růst letních plodin, či Česko, Slovensko a Rakousko, kde se však stav ještě může v příštích týdnech v případě absence srážek změnit k horšímu. V oblastech teplotně nadprůměrných jako Maďarsko, Ukrajina, Chorvatsko, Slovinsko či Rumunsko však situace není dobrá a jsou očekávány podprůměrné výnosy v důsledku sucha. Také v Polsku, Litvě, Německu či Francii jsou výnosy ozimých plodin pod očekáváním v důsledku extrémně vlhkých podmínek od jara.

 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

26. 8. 2024
pro
DE
Německo
Ve sledovaném období byly teploty byly v zásadě srovnatelné s teplotami dlouhodobého průměrů, přičemž až do poloviny srpna se nevyskytla žádná výrazná vedra. Na celém území se úhrny srážek vrátily na normální úroveň, s pravidelnými, ale častými přeháňkami a bez výrazných nadměrných výkyvů. Hladiny půdní vláhy se na západě a jihu pomalu normalizovaly. Sklizeň ozimého ječmene již skončila na celém území, zatímco sklizeň ostatních ozimých plodin skončila na jihu, no stále pokračuje na severu území. Časté srážky způsobily zpoždění sklizně, zejména u pšenice a řepky a vyvolaly obavy o kvalitu zrna, kterému hrozí, že bude lokálně degradováno ke krmným účelům. Počasí bylo příznivé pro letní plodiny během plnění zrna a také nebyl ohrožen dobrý vývoj brambor a cukrové řepy, nakolik pravidelné přeháňky neměli formu přívalových dešťů, i když dopady příliš vlhké půdy se v dalších měsících pravděpodobně částečně taky projeví. Očekávané výnosy ozimých plodin jsou nižší, nakolik je potřeba zohlednit zpoždění sklizně a dopady přetrvávajících příliš vlhkých podmínek a nedostatku radiace. Tyto prognózy se nyní pohybují od 1 % (tritikale) do 6 % (ozimý ječmen) pod pětiletým průměrem. Odhady výnosů letních plodin byly ponechány beze změny nebo mírně vzrostly v rozmezí 2 %.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 15. 10. 2024

    Profesor Miroslav Trnka jako host pořadu Fokus Václava Moravce: Počasí a člověk

    Rok mrazů, veder a extrémních lijáků. Děje se něco mimořádného, nebo se jen historie opakuje? Které jevy přírody už dokážeme předvídat a jak přesně? Hostem Václava Moravce v pořade Fokus byl v díle s názvem Počasí a člověk i bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Tato část pořadu je ke zhlédnutí ZDE

  • 8. 10. 2024

    Nejdeštivější září v Brně za dvě stě let

    Kvůli extrémním dešťům, které Česká republika zažila v září letošního roku, se tento měsíc zařadil mezi nejdeštivější v historii. Podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR průměrné srážky v Brně za září dosahují čtyřiceti milimetrů. Letošní devátý měsíc roku tento průměr téměř čtyřnásobně překonal. Rozhovor pro Brněnský deník Rovnost je k dispozici ZDE.

1. května 2022 / 17. týden

předchozí další zavřít