Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Zatímco země jako Česko, Slovensko, Rakousko, Francie či Německo hlásí převážně průměrné teploty, státy, které jsou jižněji naopak zaznamenaly výskyty vysokých teplot provázených vlnami veder. Např. v Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku, Chorvatsku, Slovinsku či na Ukrajině dosahovaly teploty vysoce nadprůměrné hodnoty a zaznamenané byli teplotní rekordy zejména v Rumunsku, na Ukrajině nebo v Chorvatsku. Negativní dopady nedostatku vody a vln veder se již odrážejí na satelitních snímcích (akumulace biomasy) a místy situaci komplikovaly i požáry (Bulharsko), které částečné poškodily plodiny. V některých oblastech, kde se srážky mnohdy vyskytovaly ve formě extrémů (Litva, Belgie či Nizozemí), lokálně poškodily porost. Déšť je často příčinou vysoké vlhkosti zrna, což společně s podmáčenými poli oddaluje sklizeň, která díky pokročilému fenologickému vývoji začíná u ozimů dříve. Srážky také v některých oblastech komplikovali probíhající sklizně (Litva, Belgie, Nizozemí), zejména u pšenice a řepky a vyvolaly obavy o kvalitu zrna, kterému hrozí, že bude místy lokálně degradováno ke krmným účelům (Německo). Sklizně jsou ve většině oblastí už ukončeny, severněji ještě probíhají (Dánsko, část Německa). Také tlak chorob a škůdců je velký, a to zejména u brambor. Nejvíce zasaženou plodinou je ale podle zpráv ječmen ozimý. Letním plodinám se zatím daří dobře v oblastech bez extrémních projevů v uplynulých týdnech jako Itálie, kde vysoké teploty spíše podpořily růst letních plodin, či Česko, Slovensko a Rakousko, kde se však stav ještě může v příštích týdnech v případě absence srážek změnit k horšímu. V oblastech teplotně nadprůměrných jako Maďarsko, Ukrajina, Chorvatsko, Slovinsko či Rumunsko však situace není dobrá a jsou očekávány podprůměrné výnosy v důsledku sucha. Také v Polsku, Litvě, Německu či Francii jsou výnosy ozimých plodin pod očekáváním v důsledku extrémně vlhkých podmínek od jara.

 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

26. 8. 2024
pro
IT
Itálie
Od 1. července se vyskytlo několik vln veder, přičemž nejvyšší teploty byly zaznamenány v srpnu, kdy se maxima několik dní držely nad 35 °C na severu a nad 40 °C na jihu. Na severu, kde se pěstuje většina letních plodin, bylo pro rozvoj příznivé teplé počasí a dostatek vody na zavlažování, která byla k dispozici z vodních nádrží, jež byly plně doplněny během jara. Zpoždění ve vývoji způsobené deštivým jarem bylo částečně odstraněno a kukuřice se nyní blíží ke květu, přičemž zpoždění činí pouze 2 týdny. Na některých polích však růst plodin zůstává ne příliš optimální kvůli velmi vlhkému období v dobé setí, které zabránilo dobrému vzcházení plodin. Na jihu se škody v zemědělství způsobené vlnami veder omezily na pastviny a trvalé kultury, protože období sklizně jednoletých plodin skončilo v červnu. Ozimé plodiny byly sklizeny v prvních červencových dnech; prognózy jejich výnosů zůstávají hluboko pod průměrem, zatímco prognózy výnosů letních plodin byly snížené, no nyní se blíží průměru.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 17. 9. 2024

    Klima v České republice se mění: Budeme pěstovat lanýže a pomeranče?

    Ústav výzkumu globální změny AV ČR v spolupráci s Masarykovou univerzitou a Odborem životního prostředí připravily výstavu ZMĚNA KLIMATU – poznej, pochop, pomoz, kterou je ještě do 24. září možné navštívit v Urban centru v Brně. Výstava přibližuje příčiny a projevy změny klimatu a ukazuje, jak se s nimi vyrovnáváme. V rámci doprovodního programu výstavy mluvil v cykle přednášek klimatolog Pavel Zahradníček i o tom, jak se tato změna projevuje na zemědělské produkci – budeme mít díky změně klimatu lepší víno, budeme moci pěstovat pomeranče či lanýže? A jakou hrozbu znamená změna klimatu pro naše lesy? I to přiblíží podklady dr. Zahradníčka, které jsou k dispozici ZDE.

  • 17. 9. 2024

    Proběhla konference Potraviny pro budoucnost

    Nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu. Vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost. Výsledky představili na konferenci 16. září 2024. Klimatolog prof. Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR mluvil i o tom, jak mohou extrémní meteorologické jevy poškodit úrodu více druhů zemědělských plodin a také jak nám pomáhají systémy včasné výstrahy jako jsou právě Intersucho.cz, Agrorisk.cz nebo Firerisk.cz. Více o výsledcích, kterých vědci dosáhli si můžete přečíst ZDE

29. ledna 2022 / 04. týden

předchozí další zavřít