Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropy

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.06.2024 do 15.07.2024

 

Zatímco země jako Francie, Německo, Belgie a Nizozemí hlásí převážně podprůměrné teploty, státy, které jsou jižněji, naopak zaznamenaly výskyty vysokých teplot provázených vlnami veder (např. v Rumunsku, Bulharsku či Maďarsku dosahovaly teploty ke 39 až 40 °C). Negativní dopady nedostatku vody a vln veder se již odrážejí na satelitních snímcích (akumulace biomasy). U zemí, které byly v minulém období zasaženy suchem, problém i přes četné srážky často přetrvává. Srážky se mnohdy vyskytují ve formě bouřek s krupobitím, které lokálně porost poškodí. Déšť je často příčinou vysoké vlhkosti zrna, což společně s podmáčenými poli oddaluje sklizeň, která díky pokročilému fenologickému vývoji začíná u ozimů dříve. Také tlak chorob a škůdců je velký, a to zejména u brambor. Nejvíce zasaženou plodinou je ale podle zpráv ječmen ozimý, u kterého prognózy výnosů klesly nejvíce. Letním plodinám se zatím daří dobře.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.  

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

22. 7. 2024
pro
RO
Rumunsko
Zájmové období jako celek (1. června až 13. července) bylo nejteplejším od roku 1975 a bylo srovnatelné pouze s rokem 2012. Celkově pozitivní tepelné anomálie dosahovaly 2–4 °C. Denní teploty neustále kolísaly nad průměrem s výjimkou dvou krátkých mírných období v polovině června a začátkem července. Nejteplejší jižní oblasti zažily 27–39 horkých dní (o 11–22 dní více než obvykle), přičemž denní maximální teploty dosahovaly 38–41 °C v nejteplejších dnech během vrcholu vlny veder ve druhé dekádě července. Srážky byly hojné v severozápadním Rumunsku a téměř průměrné ve středních a východních regionech, ale jihovýchod podél bulharské hranice trpěl 30–70 % srážkovým deficitem. Srážky se po 3. červenci staly slabými, což zesílilo účinek horkého období na úrodu. Období plnění zrna ozimých obilovin skončilo před nástupem velkého horka, a to díky pokročilému fenologickému vývoji. Suché červencové počasí přálo sklizni. U ozimých obilovin byly prognózy výnosů mírně zvýšeny, u řepky zůstává prognóza stejná. Pokud jde o letní plodiny, příznivé deště udržely půdní vlhkost na sezónní úrovni v regionech Nord-Est a NordVest. Ve středních a jižních oblastech jsou úrovně půdní vlhkosti podprůměrné od začátku nebo poloviny června. Nedostatečný přísun vody pro plodiny v kombinaci s velmi vysokými teplotami bránil expanzi listové plochy a akumulaci biomasy během vegetativní fáze a negativně ovlivnil vývoj. Negativní dopady nedostatku vody a vln veder se již odrážejí na satelitních snímcích. Prognóza výnosu letních plodin byla revidována směrem dolů pod 5letý průměr, ale může se dále zhoršit, pokud bude přetrvávat sucho.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 17. 9. 2024

    Klima v České republice se mění: Budeme pěstovat lanýže a pomeranče?

    Ústav výzkumu globální změny AV ČR v spolupráci s Masarykovou univerzitou a Odborem životního prostředí připravily výstavu ZMĚNA KLIMATU – poznej, pochop, pomoz, kterou je ještě do 24. září možné navštívit v Urban centru v Brně. Výstava přibližuje příčiny a projevy změny klimatu a ukazuje, jak se s nimi vyrovnáváme. V rámci doprovodního programu výstavy mluvil v cykle přednášek klimatolog Pavel Zahradníček i o tom, jak se tato změna projevuje na zemědělské produkci – budeme mít díky změně klimatu lepší víno, budeme moci pěstovat pomeranče či lanýže? A jakou hrozbu znamená změna klimatu pro naše lesy? I to přiblíží podklady dr. Zahradníčka, které jsou k dispozici ZDE.

  • 17. 9. 2024

    Proběhla konference Potraviny pro budoucnost

    Nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu. Vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost. Výsledky představili na konferenci 16. září 2024. Klimatolog prof. Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR mluvil i o tom, jak mohou extrémní meteorologické jevy poškodit úrodu více druhů zemědělských plodin a také jak nám pomáhají systémy včasné výstrahy jako jsou právě Intersucho.cz, Agrorisk.cz nebo Firerisk.cz. Více o výsledcích, kterých vědci dosáhli si můžete přečíst ZDE

15. října 2021 / 41. týden

předchozí další zavřít