Deficit půdní vláhy [mm]
| -100 | -80 | -60 | -40 | -20 | -5 | 5 | 20 | 40 | 60 | 80 | 100 | ||||||||||||||
Aktuální stav sucha v České republice
v neděli 08. 08. 2021 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 01. 08. 2021 do neděle 08. 08. 2021 ráno)
STAV PŮDNÍ VLÁHY se minulý týden zvýšil a i nadále tak na téměř celém území panuje lepší stav. V povrchové vrstvě (0–40 cm) převažuje stav mírného přebytku na většině území. Neutrální stav je sledován v Krkonoších a jeho podhůří.
Stav půdní vláhy v hlubší vrstvě (40–100 cm) se změnil především na východní Moravě, kde je aktuálně situace už také v přebytku. Na většině území je stav také lepší než je pro tuto dobu obvyklé až na Jeseníky a menší drobné oblasti u hranic, jedná se však o velmi drobná místa.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ lze vodnost vodních toků rozdělit dvě poloviny. V jižní polovině republiky převládá nadnormální až výrazně nadnormální vodnost. V severní části republiky převažuje spíše normální stav, místy je nadnormální vodnost.
V celém profilu do 1 m se k 08. 08. vyskytuje deficit na cca 1 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 85 % území je kladná odchylka o více jak 20 mm, na více než 41 % území je kladný deficit dokonce o více jak 40 mm.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
10. 7. 2024
Kam s uhlíkem?
Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE. -
9. 7. 2024
Změna klimatu je příležitost
Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.
Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.
