Deficit půdní vláhy [mm]
| -100 | -80 | -60 | -40 | -20 | -5 | 5 | 20 | 40 | 60 | 80 | 100 | ||||||||||||||
Aktuální stav sucha v České republice
v neděli 18. 07. 2021 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 11. 07. 2021 do neděle 18. 07. 2021 ráno)
STAV PŮDNÍ VLÁHY se minulý týden mírně snížil, ale i nadále většina území má lepší stav. V povrchové vrstvě (0–40 cm) je na většině území Česka stav lepší než pro tuto dobu obvyklé ačkoliv oproti minulému týdnu se stav mírného přebytku snížil.. Na východě a jihovýchodě Moravy je situace trochu odlišnější a zde je stav neutrální až mírně deficitní.
Stav půdní vláhy v hlubší vrstvě (40–100 cm) se v minulém týdnu mírně zlepšil. V Čechách a na západní Moravě je stav lepší. V dalších částech je stav neutrální až mírně deficitní (východní Morava)..
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ lze vodnost vodních toků rozdělit stejně jako náš sledovaný deficit. Česko a západní Morava má převážně nadnormální vodnost až výrazně nadnormální vodnost. Směrem východněji od této hranice vodnost vodních toků klesá a je sledován normální až podnormální stav vodnosti.
V celém profilu do 1 m se k 18. 07. vyskytuje deficit na cca 14 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 4 % území je záporná odchylka o více jak 20 mm.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
10. 7. 2024
Kam s uhlíkem?
Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE. -
9. 7. 2024
Změna klimatu je příležitost
Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.
Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.
