Deficit půdní vláhy [mm]


                          
-100-80-60-40-20-5520406080100
Odchylka od obvyklé zásoby vody v půdě v daném období

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 01. 08. 2021 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 25. 07. 2021 do neděle 01. 08. 2021 ráno)


STAV PŮDNÍ VLÁHY se minulý týden mírně zvýšil i nadále tak většina území má lepší stav. V povrchové vrstvě (0–40 cm) převažuje stav mírného přebytku na většině území. Severní Čechy a oblast východně od Prahy má stav mírně horší, zde převažuje mírný deficit.
Stav půdní vláhy v hlubší vrstvě (40–100 cm) se v minulém týdnu v podstatě nezměnil. V Čechách a na západní Moravě je stav lepší i nadále lepší. V dalších částech je stav neutrální až mírně deficitní (východní Morava).
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ lze vodnost vodních toků rozdělit na tři díly. Oblast západně od Vltavy má převážně normální až nadnormální vodnost, východ území tedy východně od toku Morava má převážně podnormální vodnost. Ve zbývající části republiky převažuje spíše normální vodnost.
V celém profilu do 1 m se k 01. 08. vyskytuje deficit na cca 9 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 2 % území je záporná odchylka o více jak 20 mm.

Více informací

 

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 10. 7. 2024

    Kam s uhlíkem?

    Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
    Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE.

  • 9. 7. 2024

    Změna klimatu je příležitost

    Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.

    Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.