Deficit půdní vláhy [mm]
| -100 | -80 | -60 | -40 | -20 | -5 | 5 | 20 | 40 | 60 | 80 | 100 | ||||||||||||||
Aktuální stav sucha v České republice
v neděli 27. 06. 2021 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 20. 06. 2021 do neděle 27. 06. 2021 ráno)
STAV PŮDNÍ VLÁHY se minulý týden výrazně zlepšil. V povrchové vrstvě (0–40 cm) předminulý týden začal převládat deficit v hodnotách -5 až cca -40 mm, po minulém týdnu sledujeme lepší stav než je pro tuto obvyklé na většině území ČR. Mírný deficit je však sledován v Jeseníkách a Bílých Karpatech. Neutrální stav se nachází východně od Prahy.
Stav půdní vláhy v hlubší vrstvě (40–100 cm) v minulém týdnu se také zlepšil. Lepší stav zůstává místy ve středních Čechách, Plzeňsku a na jižní Moravě.. V dalších částech je stav lepší až mírně deficitní..
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ převažuje převažuje na většině území normální až nadnormální vodnost. Nadnormální vodnost je sledování spíše v jižní části republiky a na západě. V Polabí a Pomoraví převažuje spíše normální vodnost, ale je zde i podnormální vodnost.
V celém profilu do 1 m se k 27. 06. vyskytuje deficit na cca 93 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Oproti minulému týdnu se snížil deficit o 73 %. Na 4 % území je záporná odchylka o více jak 20 mm, na max. 1 % území sledujeme zápornou odchylku o více jak 40 mm.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
10. 7. 2024
Kam s uhlíkem?
Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE. -
9. 7. 2024
Změna klimatu je příležitost
Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.
Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.
