Deficit půdní vláhy [mm]
| -100 | -80 | -60 | -40 | -20 | -5 | 5 | 20 | 40 | 60 | 80 | 100 | ||||||||||||||
Aktuální stav sucha v České republice
v neděli 30. 05. 2020 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 23. 05. 2021 do neděle 30. 05. 2021 ráno)
STAV PŮDNÍ VLÁHY je třetí týden v řadě na velmi dobré úrovni. V povrchové vrstvě (0–40 cm) převažuje i nadále stav lepší než je pro tuto dobu obvyklé. Převažuje stav +5 mm až 20 mm oproti obvyklé zásoby vody za dané období. Oproti předchozímu týdnu stav zásoby trochu klesl, ale i nadále jsme nad průměrem. Sledován je také neutrální stav (spíše ve středu republiky).
Stav půdní vláhy v hlubší vrstvě (40–100 cm) se minulý týden v podstatě nezměnil. Deficit nyní zůstává místy v severních Čechách, na střední Moravě, příp. v jižních Čechách. V dalších částech je stav lepší.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ převažuje na většině území normální vodnost vodních toků. Nadnormální vodnost se vyskytuje spíše na severní Moravě, místy na střední Moravě a místy ve středu republiky. Vysoké vodnosti z minulých týdnů postupně pomalu klesají.
V celém profilu do 1 m se k 30. 05. vyskytuje deficit na cca 3 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 25 % území je kladná odchylka o více jak 20 mm, na 2 % území dokonce o 40 mm.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
10. 7. 2024
Kam s uhlíkem?
Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE. -
9. 7. 2024
Změna klimatu je příležitost
Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.
Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.
