Index půdní vláhy
| 0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 80 | 90 | 100 | |||||||||
Aktuální stav sucha ve střední Evropě
v neděli 02. 05. 2020 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 25. 04. 2021 do neděle 02. 05. 2021 ráno)
Nejnižší hodnoty INDEXU PŮDNÍ VLÁHY pozorujeme nadále na pobřeží Černého moře, v Itálii, Maďarsku a ve Francii. Situace v severní polovině sledovaného území je lepší než v jižní části.
Aktuálně se vyskytující sněhová pokrývka zhoršuje v některých oblastech vypovídací schopnost mikrovlnného radaru.
V České republice je sledování nižší vláha v Polabí a na jižní Moravě.
Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
17. 9. 2024
Klima v České republice se mění: Budeme pěstovat lanýže a pomeranče?
Ústav výzkumu globální změny AV ČR v spolupráci s Masarykovou univerzitou a Odborem životního prostředí připravily výstavu ZMĚNA KLIMATU – poznej, pochop, pomoz, kterou je ještě do 24. září možné navštívit v Urban centru v Brně. Výstava přibližuje příčiny a projevy změny klimatu a ukazuje, jak se s nimi vyrovnáváme. V rámci doprovodního programu výstavy mluvil v cykle přednášek klimatolog Pavel Zahradníček i o tom, jak se tato změna projevuje na zemědělské produkci – budeme mít díky změně klimatu lepší víno, budeme moci pěstovat pomeranče či lanýže? A jakou hrozbu znamená změna klimatu pro naše lesy? I to přiblíží podklady dr. Zahradníčka, které jsou k dispozici ZDE.
-
17. 9. 2024
Proběhla konference Potraviny pro budoucnost
Nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu. Vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost. Výsledky představili na konferenci 16. září 2024. Klimatolog prof. Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR mluvil i o tom, jak mohou extrémní meteorologické jevy poškodit úrodu více druhů zemědělských plodin a také jak nám pomáhají systémy včasné výstrahy jako jsou právě Intersucho.cz, Agrorisk.cz nebo Firerisk.cz. Více o výsledcích, kterých vědci dosáhli si můžete přečíst ZDE.
