Rakousko
V zájmovém období převládaly teploty mírně nad dlouhodobým průměrem. Přibývající srážky od konce května optimálně doprovázely zvýšení teploty, což má za následek příznivou vodní bilanci půdy. Květnové počasí přálo ozimům, které jsou nyní v dobré kondici. Měly však již ukončený vegetativní vývoj s mírně podprůměrnou biomasou v důsledku vlhké zimy, která omezovala vývoj kořenů. Červnový déšť doplnil úroveň vlhkosti půdy, což umožnilo plodinám absorbovat dusík z půdy a naplnit zrna. Vzhledem k tomu, že se v příštích 10 dnech neočekávají žádné výrazné srážky, které by nepříznivě ovlivnily fázi plnění zrna u obilí, ozimé plodiny mají realistický výhled na slušný výnos navzdory vlhké zimě. Teplé počasí s dostatečnou zásobou vláhy bude i nadále podporovat stálý růst jarních a letních plodin. Prognózy výnosů ozimých plodin se většinou nemění, jsou blízko historickým trendům. Jarní a letní plodiny jsou stále v rané fázi. Fáze plnění zrna u obilí bude rozhodující. Prognóza výnosů jarních a letních plodině v souladu s trendem.

Bosna a Hercegovina
data nejsou dostupná

Belgie
Teploty byly v květnu převážně nadprůměrné a v první polovině června podprůměrné. Květen byl obzvlášť teplý. Byl druhý nejteplejší v porovnání s historickými záznamy (po květnu 2018). S ohledem na zájmové období jako celek byly průměrné teploty v souladu s dlouhodobým průměrem. Dešťové srážky byly o 50–100 % vyšší než dlouhodobý průměr, čímž se zájmové období stalo druhým nejdeštivějším (po roce 2016) v Belgii. Srážkové události byly zvláště časté (téměř denně) ve druhé polovině května. Tyto povětrnostní podmínky – zejména vysoké srážky – byly pro plodiny nepříznivé. Již tak značně opožděné setí kukuřice a brambor bylo v druhé polovině května prakticky nemožné. Podmínky se zlepšily v prvním červnovém týdnu, ale brzy po dostatečném odvodnění půdy začalo znovu pršet. Taková zpoždění jsou spojena s penalizací na výnosu a pravděpodobně povedou k pozdní sklizni na podzim, kdy bývají podmínky půdní vlhkosti také nepříznivé. Ani setí cukrové řepy ještě není zcela dokončeno. Tlak škůdců a chorob zůstává také vysoký. Zemědělci se obávají zejména phytophthora v bramborách. Výskyt mšic, které mohou přenášet virus listové žloutenky v cukrové řepě, je zatím zvládnutelný. Část ozimých obilnin byla v citlivé fázi květu vystavena nepříznivým vlhkým podmínkám. Dopady na výnosový potenciál jsou negativní, ale v této fázi vysoce nejisté.

Bulharsko
S ohledem na zájmové období jako celek (1. 5. – 15. 6.) převládaly v Bulharsku sezónní teplotní podmínky. Květen byl o něco chladnější než obvykle, zatímco první polovina června byla rozhodně (o 2–5 °C) teplejší než obvykle. Během tohoto teplého období přesahovaly denní maximální teploty 30 °C a v nejteplejších dnech dosahovaly 33–38 °C. Srážkové úhrny dosáhly ve většině krajů 50–150 mm. V regionech Severozapaden a Yugozapaden přesáhly srážky dlouhodobý průměr o 10–55 %. Pouze v jižních částech země (některé části Yugoiztochen a Yuzhen Tsentralen) spadlo mírně (10–30 %) podprůměrných srážek. Po vydatných srážkách na konci dubna byly srážky během současného zájmového období dostatečné k tomu, aby udržely vlhkost půdy blízko průměrným úrovním. To spolu s mírnými teplotami podpořilo tvorbu výnosu během kvetení a rané plnění zrna ozimých obilnin. Tyto výhody však částečně zmařilo červnové horko. V polovině června se vlhkost půdy pod ozimými plodinami ve středním Bulharsku snížila pod průměr, ale ve východních a západních oblastech země převládaly úrovně blízké sezóně. Prognózy výnosů ozimých plodin byly zachovány. Letní plodiny také od poloviny dubna těžily ze zlepšených podmínek zásobování vodou. Akumulace biomasy a expanze zápoje kukuřice a slunečnice na zrno jsou v hlavních produkčních severních oblastech průměrné nebo nadprůměrné. Růst je slabší na jihovýchodě, kvůli omezenější dotaci vody do mělce kořenících mladých porostů. Prognózy výnosů na národní úrovni jsou pozitivní, nad pětiletým průměrem.

Bělorusko
Průměrné denní teploty mírně převyšovaly dlouhodobý průměr. První polovina května a druhý červnový týden byly mírně chladnější než obvykle, zatímco období mezi tím bylo výrazně teplejší než obvykle. K výrazné mrazové události došlo od 8. do 9. května na severu, kde teploty klesaly až k -4°C. Srážky byly ve většině regionů podprůměrné, s nejvýraznější negativní anomálií (až 40 %) ve středovýchodních částech země. Nejvíce srážek spadlo na konci května a v první dekádě června. Celkově si tyto povětrnostní podmínky nadále udržely nadprůměrný růst a vývoj ozimů, jarního ječmene a kukuřice na zrno. Mrazy na začátku května nezpůsobily žádné škody na obilovinách a také maximální teploty nedosáhly škodlivých hodnot. Kombinace nadprůměrných teplot (a radiace) však způsobila rychlé vyčerpání půdní vody, zejména pod plně vzrostlými ozimými plodinami, kde v některých oblastech začal nedostatek vody ovlivňovat růst. Očekává se, že současné zásoby půdní vody a deště očekávané v následujících dnech udrží výrazně nadprůměrné výnosy. Prognózy výnosů pro pšenici a ječmen byly revidovány směrem nahoru, zatímco prognóza pro kukuřici na zrno byla zachována v souladu s historickým trendem nad pětiletým průměrem.

Česká republika
V zájmovém období převládaly teploty mírně nad dlouhodobým průměrem. Přibývající srážky od konce května optimálně doprovázely zvýšení teploty, což má za následek příznivou vodní bilanci půdy, s výjimkou východní Moravy, kde stále přetrvává vodní deficit. Květnové počasí přálo ozimům, které jsou nyní v dobré kondici. Měly však již ukončený vegetativní vývoj s mírně podprůměrnou biomasou v důsledku vlhké zimy, která omezovala vývoj kořenů. Červnový déšť doplnil úroveň vlhkosti půdy, což umožnilo plodinám absorbovat dusík z půdy a naplnit zrna. Vzhledem k tomu, že se v příštích 10 dnech neočekávají žádné výrazné srážky, které by nepříznivě ovlivnily fázi plnění zrna u obilí, ozimé plodiny mají realistický výhled na slušný výnos navzdory vlhké zimě. Teplé počasí s dostatečnou zásobou vláhy bude i nadále podporovat stálý růst jarních a letních plodin. Prognózy výnosů ozimých plodin se většinou nemění, jsou blízko historickým trendům. Jarní a letní plodiny jsou stále v rané fázi. Fáze plnění zrna u obilí bude rozhodující. Prognóza výnosů jarních a letních plodině v souladu s trendem.

Švýcarsko
data nejsou dostupná

Dánsko
Teploty byly převážně nadnormální, zejména ve druhé polovině května. Navzdory chladnému období na začátku června, patří celkové teploty za zájmové období mezi tři nejteplejší v historických záznamech, což má za následek velkou pozitivní anomálii v kumulativních teplotách (Tbase = 0 °C). První 3 květnové týdny byly převážně suché, zatímco ve zbytku zájmového období byly hlášeny pravidelné srážky. Úhrny srážek ve většině regionů Dánska byly výrazně nad průměrem (60 % nad dlouhodobým průměrem). Úrovně radiace byly v souladu s dlouhodobým průměrem. Satelitní pozorování (MODIS) naznačují vývoj plodin v souladu nebo mírně nad normálem, což naznačuje celkově dobré podmínky pro plodiny. Vysoké teploty urychlily vývoj zimních a jarních plodin. Podle modelů je vývoj měkké pšenice pokročilý přibližně o 1 týden (končí fenofáze kvetení). Jarní ječmen kvetl o 10 dní dříve než obvykle. Teplé a vlhké počasí během zájmového období však mohlo podporovat rozvoj a šíření chorob. Celkově se očekává, že plodiny budou v dobrém stavu. Prognózy výnosů pro ozimé a jarní plodiny byly revidovány nad trend.

Francie
Zájmové období bylo charakterizováno vlhčími podmínkami v širokém pásmu od severovýchodu po centrální pobřeží Atlantiku. V severovýchodním regionu spadlo během zájmového období až 200 mm srážek, což je více než dvojnásobné překročení průměru. Od 1. do 20. května spadlo v západních regionech více než 130 mm srážek, čímž se rok 2024 stal nejdeštivější sezónou v 30leté databázi. Květnové teploty se blížily průměru, zatímco červen byl teplotně podprůměrný, zejména na severu. Úroveň radiace byla mírně podprůměrná (– 1,5 %). Vlhké podmínky mají negativní dopad na ozimé a jarní plodiny. Tlak škůdců a chorob zůstává ve většině regionů vysoký, zejména na severovýchodě a na pozemcích s těžkou a špatně odvodňující půdou. Mírné teploty, které trvají od května, měly pozitivní vliv na fázi plnění zrna, takže malá hustota klasů může být kompenzována vyšší hmotností zrna. Setí letních plodin bylo dokončeno na začátku června, asi o 2 týdny později než obvykle. Toto zpoždění by mohlo ovlivnit výnosy, protože zemědělci museli volit odrůdy s předčasným zráním a nižším výnosovým potenciálem. Prognózy výnosů pro měkkou pšenici a řepku byly sníženy, aby se zohlednily účinky vytrvalých dešťů, zatímco prognóza výnosů letních plodin je mírně snížena kvůli očekávané kratší sezóně; prognózy výnosů zimních i letních plodin se pohybují kolem trendu nebo pod ním.

Maďarsko
Během první květnové dekády převládalo průměrné počasí. Ke krátkému, ale výraznému poklesu teplot došlo kolem 15. května. Během tohoto chladného období klesly denní minimální teploty v některých severovýchodních oblastech mírně pod 0 °C. Od 18. května se denní teploty většinou opět zvýšily nad dlouhodobý průměr, ale zůstaly v mírném rozmezí, přičemž maxima překračovala 30 °C jen na několik dní na začátku června. Ojedinělé (< 10 mm) srážky charakterizovaly severní a východní oblasti až do poloviny května. Později se v celé zemi vyskytly vydatné srážky. Úhrny srážek se za celé zájmové období přiblížily normálním úrovním (60–80 mm) na jihovýchodě, zatímco jinde bylo zaznamenáno 100–200 mm, 30–150 % nad dlouhodobým průměrem. Fenologický vývoj ozimých plodin je pokročilý. Na východě v květnu převládala podprůměrná úroveň půdní vlhkosti i přes opakující se srážky koncem května a začátkem června. Omezený přísun vody ohrozil akumulaci biomasy v zásobních orgánech a urychlil stárnutí listů. Naproti tomu úrovně půdní vlhkosti zůstaly vysoké na západě během fáze kvetení a raného plnění zrna u ozimých plodin. Byl zde vysoký tlak škůdců. Proto byly prognózy výnosů ozimých obilovin a řepky revidovány směrem dolů. Růst jarních a letních plodin je mírně pokročilý. Obsah půdní vody je pro vegetativní vývoj uspokojivý, s výjimkou východu, kde je mírně podprůměrný. Vzhledem k tomu, že akumulace biomasy a expanze zápoje jsou adekvátní, předpovědi výnosů letních plodin byly zvýšeny mírně nad trend.

Chorvatsko
Květen byl charakterizován teplotami v souladu s dlouhodobým průměrem, zatímco první dekáda června byla teplejší než obvykle. Zájmové období bylo obzvláště vlhké, s úhrny srážek výrazně nad dlouhodobým průměrem. Mírné teploty v květnu usnadnily dozrávání obilí a srážky přispěly k obnově půdní vlhkosti v některých oblastech východního Chorvatska. Vyšší teploty během první červnové dekády také zvýšily tlak chorob a mohou ovlivnit kvalitu obilí na těch polích, která nebyla včas ošetřena. Nadprůměrné teploty během sezóny posunuly cyklus ozimých plodin přibližně o 2 týdny. Sklizeň na východě země začala již začátkem června. Modelové simulace ukazují nadprůměrné úrovně biomasy v Sjeverna Hrvatska a průměrné hodnoty v Panonska Hrvatska. Prognózy výnosů ozimých plodin zůstávají mírně nad pětiletým průměrem. Dosavadní dostatečná zásoba vody, očekávaný červnový vzestup teplot a předpověď suššího období, to vše by mělo být přínosem pro pozitivní vývoj letních plodin. Protože je však příliš brzy na to, abychom s jistotou vyhodnotili dopad těchto podmínek, prognózy výnosů letních plodin zůstávají v souladu s historickým trendem.

Itálie
Jarní sezóna je na severu země nejvlhčí od roku 1978. Přestože se teploty pohybovaly kolem průměru, přetrvávající oblačnost výrazně snížila příchozí radiaci, zejména ve Friuli-Venezia Giulia (– 30 % od 1. května). Ozimé plodiny jsou téměř zralé, ale vydatný déšť negativně ovlivnil opylení a způsobil rozsáhlé poléhání. Půda zůstává příliš mokrá pro řádné hospodaření na poli. Sklizeň nemůže začít. Nadměrná vlhkost může ovlivnit kvalitu zrn ozimých plodin. Pokud jde o letní plodiny, setí kukuřice a sóji bylo značně opožděno. Počáteční růst je zatím pomalý. V určitých oblastech, zejména na severovýchodě, musí být setí ještě dokončeno nebo opakováno. Nicméně s průměrnými letními podmínkami v příštích týdnech by se sezóna mohla vyvíjet příznivěji a konečné výnosy by mohly stále dosahovat průměrných hodnot. Ve střední Itálii (Toscana, Marche, Umbrie, Lazio) se plodinám daří dobře. Ozimé plodiny se blíží ke konci svého cyklu. Na jihu je počasí trvale teplejší než obvykle s občasnými srážkami. Zatímco déšť byl lokálně prospěšný, přišel příliš pozdě na to, aby zmírnil negativní dopady sucha posledních měsíců, které způsobilo předčasné stárnutí tvrdé pšenice (např. v Puglii). Na Sicílii bude ztráta produkce tvrdé pšenice a pícnin pravděpodobně značná. Kvůli nepříznivým podmínkám v severních i jižních regionech se prognózy výnosů ozimých plodin snížily. U letních plodin se prognózy výnosů i přes obtížný začátek sezóny drží trendu.

Litva
V prvním květnovém týdnu panovaly teplotně podprůměrné teploty, které mohly zpomalit jarní setí a mohly způsobit poškození nedávno vzešlých plodin. Poté teploty vzrostly a od druhého květnového týdne až do druhého červnového týdne byly výrazně nad dlouhodobým průměrem, kdy se vrátily k normálu. Teplotní anomálie patří mezi tři nejteplejší v historických záznamech. Srážky byly po většinu května vzácné, takže v kombinaci s mimořádně vysokými teplotami to mohlo ovlivnit nedávno vzešlé plodiny. V červnu se vyskytly pravidelné srážky, které zmírnily nedostatek vody. Data faAPAR odvozená z MODIS ukazují pokročilý vývoj plodin, což naznačuje příznivé podmínky pěstování a nadprůměrnou akumulaci biomasy. Prognózy výnosů plodin jsou revidovány směrem nahoru nad pětiletý průměr.

Moldavsko
data nejsou dostupná

Černá hora
data nejsou dostupná

Holandsko
Teploty byly v květnu převážně nadprůměrné a v první polovině června podprůměrné. Květen byl obzvlášť teplý. Byl druhý nejteplejší v porovnání s historickými záznamy (po květnu 2018). S ohledem na zájmové období jako celek byly průměrné teploty v souladu s dlouhodobým průměrem. Dešťové srážky byly o 50–100 % vyšší než dlouhodobý průměr, čímž se zájmové období stalo nejdeštivějším od roku 1991. Srážkové události byly zvláště časté (téměř denně) ve druhé polovině května. Tyto povětrnostní podmínky – zejména vysoké srážky – byly pro plodiny nepříznivé. Již tak značně opožděné setí kukuřice a brambor bylo v druhé polovině května prakticky nemožné. Podmínky se zlepšily v prvním červnovém týdnu, ale brzy po dostatečném odvodnění půdy začalo znovu pršet. Taková zpoždění jsou spojena s penalizací na výnosu a pravděpodobně povedou k pozdní sklizni na podzim, kdy bývají podmínky půdní vlhkosti také nepříznivé. Ani setí cukrové řepy ještě není zcela dokončeno. Tlak škůdců a chorob zůstává také vysoký. Zemědělci se obávají zejména phytophthora v bramborách. Výskyt mšic, které mohou přenášet virus listové žloutenky v cukrové řepě, je zatím zvládnutelný. Část ozimých obilnin byla v citlivé fázi květu vystavena nepříznivým vlhkým podmínkám. Dopady na výnosový potenciál jsou negativní, ale v této fázi vysoce nejisté.

Polsko
V květnu dosáhly teploty rekordních hodnot 30 °C, zejména na severu. V červnu se vrátily k průměrným hodnotám. Zároveň bylo v prvních dvou květnových dekádách mimořádně sucho, což vedlo k rychlému poklesu půdní vlhkosti. Do začátku června částečně zmírnilo deficit půdní vody asi 30–80 mm srážek, ale kombinace s vysokými teplotami vedla k tomu, že ornice nadále vysychaly, zejména na severovýchodě a jihozápadě. Letní i zimní plodiny těžily z teplých podmínek. Opakované srážky a vysoké teploty po výsevu letních plodin byly příznivé pro vzcházení a raný vývoj. Omezená úroveň půdní vlhkosti dosud neovlivnila plodiny, ale mohla by vést ke snížení produktivity během plnění zrna. K udržení růstu zimních i letních plodin by bylo potřeba více deště. Aktuální předpovědi počasí ukazují, že na severovýchodě by mohly být deficity odstraněny, na západě však předpovídané srážky pravděpodobně stačit nebudou. Vzhledem k příznivým celkovým podmínkám a stále omezenému vlivu deficitu půdní vláhy se předpovědi ozimých výnosů mírně zvýšily. Předpovědi výnosů letních plodin byly, s ohledem na příznivé povětrnostní podmínky, mírně upraveny, převážně kladně.

Rumunsko
Květnové denní teploty kolísaly nad dlouhodobým průměrem v severovýchodních oblastech, ale zůstaly mírně pod průměrem na jihovýchodě, zatímco jinde byly zaznamenány teplotní podmínky blízké průměru. Koncem května teploty prudce vzrostly. V jižních a východních oblastech se vyskytla vlna veder s denními maximy mezi 30 °C a 37 °C, která trvala až do 12. června. Srážky se pohybovaly na většině území Rumunska v rozmezí 80–160 mm, čímž dosáhly dlouhodobého průměru nebo ho překročily až o 60 %. V západních a jihovýchodních oblastech však srážky zůstávaly většinou podprůměrné a byly špatně distribuovány. Většina z nich dorazila kolem 13. června po dlouhém suchém období. Zatímco teplé dubnové období umožnilo pokrok ve vývoji ozimů, mírnější květnové teploty byly příznivé pro tvorbu výnosů. Horké červnové období urychlilo stárnutí porostu a zkrátilo reprodukční fázi. Simulace modelů ukazují téměř až nadprůměrnou akumulaci biomasy ozimých plodin ve většině regionů, ale v některých oblastech na západní hranici (v regionu Vest) a v jihovýchodní části země (např. Jih-Est) podél úpatí Karpat je akumulace biomasy podprůměrná kvůli omezené dotaci vody. Proto byly prognózy výnosů ozimých obilovin revidovány směrem dolů a nyní se blíží pětiletému průměru. Obsah půdní vlhkosti se pro letní plodiny v jižním Rumunsku prudce snížil na podprůměrnou úroveň. Rozvoj zápoje a tvorba biomasy byly zatím přiměřené, ale (pokud nejsou zavlažovány) plodiny se staly velmi zranitelnými vůči suchým a horkým podmínkám, které se předpovídají na nadcházející týden. Prognózy výnosů kukuřice na zrno a slunečnice byly revidovány směrem dolů pod 5letý průměr.

Srbsko
data nejsou dostupná

Slovensko
V zájmovém období převládaly teploty mírně nad dlouhodobým průměrem. Přibývající srážky od konce května optimálně doprovázely zvýšení teploty, což má za následek příznivou vodní bilanci půdy. Květnové počasí přálo ozimům, které jsou nyní v dobré kondici. Měly však již ukončený vegetativní vývoj s mírně podprůměrnou biomasou v důsledku vlhké zimy, která omezovala vývoj kořenů. Červnový déšť doplnil úroveň vlhkosti půdy, což umožnilo plodinám absorbovat dusík z půdy a naplnit zrna. Vzhledem k tomu, že se v příštích 10 dnech neočekávají žádné výrazné srážky, které by nepříznivě ovlivnily fázi plnění zrna u obilí, ozimé plodiny mají realistický výhled na slušný výnos navzdory vlhké zimě. Teplé počasí s dostatečnou zásobou vláhy bude i nadále podporovat stálý růst jarních a letních plodin. Prognózy výnosů ozimých plodin se většinou nemění, jsou blízko historickým trendům. Jarní a letní plodiny jsou stále v rané fázi. Fáze plnění zrna u obilí bude rozhodující. Prognóza výnosů jarních a letních plodině v souladu s trendem.

Slovinsko
Květen byl charakterizován teplotami v souladu s dlouhodobým průměrem, zatímco první dekáda června byla teplejší než obvykle. Zájmové období bylo obzvláště vlhké, s úhrny srážek výrazně nad dlouhodobým průměrem. Pozoruhodné jsou zejména srážkové úhrny v západním Slovinsku, které překročily dlouhodobý průměr o 100–150 % a dosáhly více než 400 mm. Mírné teploty v květnu usnadnily dozrávání obilí. Vyšší teploty během první červnové dekády a pokračující srážky také zvýšily tlak chorob a mohou ovlivnit kvalitu obilí na těch polích, která nebyla včas ošetřena. Nadprůměrné teploty během sezóny posunuly cyklus ozimých plodin přibližně o 2 týdny. Začíná sklizeň. Modelové simulace ukazují nadprůměrné úrovně biomasy ve Vzhodna Slovenija. Prognózy výnosů ozimých plodin zůstávají mírně nad pětiletým průměrem. Dosavadní dostatečná zásoba vody, očekávaný červnový vzestup teplot a předpověď suššího období, to vše by mělo být přínosem pro pozitivní vývoj letních plodin. Protože je však příliš brzy na to, abychom s jistotou vyhodnotili dopad těchto podmínek, prognózy výnosů letních plodin zůstávají v souladu s historickým trendem.

Ukrajina
Během zájmového období Ukrajina zaznamenala výrazný nedostatek srážek v celé zemi s úrovněmi až 100 % pod dlouhodobým průměrem. V 70 % země byl květen 2024 jedním ze tří nejsušších za posledních 30 let. Pokud vezmeme v úvahu zájmové období jako celek, na západní Ukrajině byly teploty o 0,5–2 °C nad dlouhodobým průměrem, zatímco teploty ve střední a většině východní Ukrajiny byly průměrné. Na konci května se ve východní polovině země rozvinula vlna veder s 6–12 dny s maximálními teplotami nad 30 °C. Deficit dešťů v květnu nepříznivě ovlivnil fázi květu ozimých a jarních plodin na celé Ukrajině s výjimkou Oděsky. V červnu zasáhla vlna veder zejména východ a bránila rozvoji obilných zrn. Setí letních plodin je nyní ukončen. Přestože byly teploty příznivé, suché podmínky ve východní polovině země nepodporovaly adekvátní vzcházení. Prognóza výnosu ozimých plodin je snížena pod průměr.

Klikni na stát…