Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 15. 11. 2020 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 08. 11. 2020 do neděle 15. 11. 2020 ráno)
 

Shrnutí:
V uplynulém týdnu (8.11.–14.11.2020) převažoval vliv tlakové výše a příliv teplého vzduchu ve výšce, což znamenalo tvorbu teplotní inverze, ale i časté nízké oblačnosti a mlhy. Ke konci týdne se začaly prosazovat více frontální systémy, které přinesly malé srážky. Týdenní úhrny se pohybovaly do 1 mm, pouze lokálně se dostaly k 3 mm za týden. I přesto, že byl tento týden tedy chudý na srážky, tak byla dost vysoká vlhkost a často se vyskytovalo neměřitelné slabé mrholení. Teploty vzduchu byly značně ovlivněny inverzních charakterem. Zpočátku bylo v nížinách pod 10°C, ale na horách i nad 15°C. Uprostřed týdne teploty klesly i ve vyšších nadmořských výškách. Ke konci týdne se nízká oblačnost začala narušovat v Čechách a místy vystoupala maxima i nad 15°C. Na Moravě naopak po většinu týdne vládlo chladno s maximy na 5-8°C.
Stále platí, že i po zbytek měsíce listopadu bude převažovat počasí bez významných srážek. Teploty budou v různých vlnách oscilovat kolem dlouhodobých hodnot. Půdní vlhkost bude stále vysoká, i když už ve svrchní vrstvě nižší než před pár týdny.

JAK PRACOVAT S MAPAMI:?
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Intenzita sucha

Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď, ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se po delší době vyskytla místy v severních pohraničních horách, jedná se však pouze o sníženou úroveň půdní vláhy příp. počínající sucho.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se v minulém týdnu nezměnila. V této části půdy se vyskytuje pouze drobná lokality se stavem snížené úrovně půdní vláhy.
Aktuálně se sucho na území České republiky v podstatě nevyskytuje. Predikce pravděpodobnosti dosycení půdního profilu na příští dva měsíce je k dispozici zde: mapa dlouhodobé předpovědi na dva měsíce.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území, především na Moravě, v jižních Čechách a na Vysočině převládá vysoká vlhkost půdy v orniční vrstvě, sucho se nadále vyskytuje jen lokálně v severozápadních a západních Čechách. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 3 % stanic, v 10 až 50 cm je na 9 % stanic a v 50-100 cm na 13 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 71 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 38 % stanic a v 50-100 cm na 21 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především na Vysočině a Moravě, nižší především v nížinách v severozápadních a západních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (8.11.–14.11.2020) převažoval vliv tlakové výše a příliv teplého vzduchu ve výšce, což znamenalo tvorbu teplotní inverze, ale i časté nízké oblačnosti a mlhy. Ke konci týdne se začaly prosazovat více frontální systémy, které přinesly malé srážky. Týdenní úhrny se pohybovaly do 1 mm, pouze lokálně se dostaly k 3 mm za týden. I přesto, že byl tento týden tedy chudý na srážky, tak byla dost vysoká vlhkost a často se vyskytovalo neměřitelné slabé mrholení. Teploty vzduchu byly značně ovlivněny inverzních charakterem. Zpočátku bylo v nížinách pod 10°C, ale na horách i nad 15°C. Uprostřed týdne teploty klesly i ve vyšších nadmořských výškách. Ke konci týdne se nízká oblačnost začala narušovat v Čechách a místy vystoupala maxima i nad 15°C. Na Moravě naopak po většinu týdne vládlo chladno s maximy na 5-8°C. Noční teploty během týdne postupně rostly a při vrcholu inverze byly podobné jak denní teploty. Vítr byl slabý v denním průměru do 2 m/s.

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 21. 11. 2024

    Proběhla konference k projektu Centrum Voda

    Centrum Voda je projekt, který se snaží odpovědět na otázku, zda budeme mít i nadále dostatek kvalitní vody. Klimatická změna a sní spojené sucho i chování a požadavky člověka vodu ohrožují a pro nejbližší budoucnost je třeba hledat řešení a východiska. Konference se účastnil i prof. Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a na již 4. ročníku za kolektiv autorů představil aktuální scénáře klimatické změny a jejich využití pro prognózu dostupnosti vody. Celá přednáška je k dispozici ZDE a průběh konference je zaznamenaný ZDE.

  • 1. 11. 2024

    Zveme vás na přednášku o klimatická změně a zemědělství

    Zemědělství je jedním z odvětví nejvíce ohrožených klimatickou změnou, a to nejen z pohledu budoucí produkce potravin a jejich kvality, ale i vzhledem k potenciálnímu ohrožení dalších ekosystémových funkcí, jako je zajištění pitné vody či biodiverzity.
    Je možné překonat tuto výzvu šlechtěním nových odolných odrůd, pěstováním nových druhů plodin, nebo musíme změnit celý systém hospodaření v krajině, který bude postavený na zachování a zvyšování půdní úrodnosti a ukládání uhlíku v půdě? I na tohle vám v úterý 5.11. v 16:00 v Praze na Národní odpoví Karel Klem z Ústav výzkumu globální změny v rámci cyklu přednášek Týdne AV CŘ.