Deficit půdní vláhy [mm]
| -100 | -80 | -60 | -40 | -20 | -5 | 5 | 20 | 40 | 60 | 80 | 100 | ||||||||||||||
Aktuální stav sucha v České republice
v neděli 15. 11. 2020 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 08. 11. 2020 do neděle 15. 11. 2020 ráno)
DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se v minulém týdnu mírně rozšířil. V povrchové vrstvě (0–40 cm) se nyní vyskytuje kladná odchylka v České tabuli, Poohří a na jihu Moravy. Deficit je sledován převážně v pohraničních horách (severních a západních).
Deficit v hlubší vrstvě (40–100 cm) minulý týden spíše stagnoval. Kladná odchylka je sledována na Moravě a ve Slezsku, místy v Čechách. Silnější deficit oproti zbytku území i nadále pozorujeme v oblasti severozápadních a severních Čech, Plzeňska a v Krkonoších.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ na východní polovině republiky a v západní části Jihočeského kraje převažuje nadnormální až výrazně nadnormální vodnost. Normální vodnost převažuje v západní polovině republiky. Místy se vyskytují i podnormální vodnosti.
V celém profilu do 1 m se k 15. 11. vyskytuje deficit zhruba na 6 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 45 % je sledována kladná odchylka o více jak 20 mm, na 18 % o více jak 40 %.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
10. 7. 2024
Kam s uhlíkem?
Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE. -
9. 7. 2024
Změna klimatu je příležitost
Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.
Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.
