Dopady na lesy
- bez dopadů
- počínající projevy sucha
- pokročilé projevy sucha
- selhání výsadby s výrazným podílem sucha
- chybí hlášení
- bez dopadů
- zaznamenané projevy sucha
- listnaté
- jehličnaté
Aktuální stav sucha v České republice
v neděli 20. 09. 2020 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 13. 09. 2020 do neděle 20. 09. 2020 ráno)
Tato mapa zachycuje situaci v neděli 20. 09. V tachovském, karlovarském, píseckém a znojemském okrese jsou sledovány počínající projevy sucha. V dalších 7 hlášených okresech nejsou sledovány projevy sucha na dřeviny.
INFORMACE Z JEDNOTLIVÝCH OKRESŮ OD NAŠICH REPORTÉRŮ (neodráží stav v celém okrese ale pouze v konkrétním katastrálním území):
BRNO-VENKOV: 'za poslední tři týdny minimum (žádné) srážky, ale asi díky chladnější noci a předchozím srážkám to není problém. '
JIHLAVA: 'Ekologická řada P - problém se zasakováním nadměrných srážek, vysoká mortalita sazenic z jarní výsadby Smrku.'
KLATOVY: 'Srážky odpovídaly předpovědi, ale lesní vegetaci to nijak neovlivnilo. Cesty jsou stále prašné, potoky vysychající, nebo vyschlé. Drobný letošní poznatek - v revíru mám 3 studánky, jako občerstvení pro turisty, tudíž vrt je poměrně dost mělký - (760 m n. m., 720 m n. m., 700 m n. m.). Ani jedna letos nevyschla. Loni a předloni ty dvě nižší vyschly. '
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
10. 7. 2024
Kam s uhlíkem?
Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE. -
9. 7. 2024
Změna klimatu je příležitost
Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.
Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.
