Deficit půdní vláhy [mm]
| -100 | -80 | -60 | -40 | -20 | -5 | 5 | 20 | 40 | 60 | 80 | 100 | ||||||||||||||
Aktuální stav sucha v České republice
v neděli 02. 08. 2020 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 26. 07. 2020 do neděle 02. 08. 2020 ráno)
DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se již několikátý týden pomalu rozšiřuje na území České republiky. V povrchové vrstvě už nemůžeme říct, že je území rozděleno na dvě oblasti– s kladným deficitem a záporným. Nyní povrchové vrstvě (0–40 cm) převažuje na většině území deficit. Morava a její jihovýchodní část má nyní stav nejlepší.
Stav deficitu v hlubší vrstvě (40–100 cm) se od minulého týdne nijak výrazně prostorově nezměnil. Silnější deficit oproti zbytku území i nadále pozorujeme v oblasti severozápadních Čech, Plzeňska, v okolí Prahy, v Krkonoších a na Hané. Zbytek území vykazuje kladnou odchylku.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Co se týče vodnosti, převažuje na našem území normální až podnormální vodnost. K oblastem, kde je stav podnormální, patří například Krkonoše, Krušné hory, Šumava a jejich podhůří, poté také vodní tok Morava.
V celém profilu do 1 m se k 02. 08. vyskytuje deficit zhruba na 59 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 34 % území je záporná odchylka o více jak 20 mm, na 6 % území je záporná odchylka o více jak 40 mm.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
10. 7. 2024
Kam s uhlíkem?
Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE. -
9. 7. 2024
Změna klimatu je příležitost
Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.
Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.
