Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Zatímco země jako Česko, Slovensko, Rakousko, Francie či Německo hlásí převážně průměrné teploty, státy, které jsou jižněji naopak zaznamenaly výskyty vysokých teplot provázených vlnami veder. Např. v Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku, Chorvatsku, Slovinsku či na Ukrajině dosahovaly teploty vysoce nadprůměrné hodnoty a zaznamenané byli teplotní rekordy zejména v Rumunsku, na Ukrajině nebo v Chorvatsku. Negativní dopady nedostatku vody a vln veder se již odrážejí na satelitních snímcích (akumulace biomasy) a místy situaci komplikovaly i požáry (Bulharsko), které částečné poškodily plodiny. V některých oblastech, kde se srážky mnohdy vyskytovaly ve formě extrémů (Litva, Belgie či Nizozemí), lokálně poškodily porost. Déšť je často příčinou vysoké vlhkosti zrna, což společně s podmáčenými poli oddaluje sklizeň, která díky pokročilému fenologickému vývoji začíná u ozimů dříve. Srážky také v některých oblastech komplikovali probíhající sklizně (Litva, Belgie, Nizozemí), zejména u pšenice a řepky a vyvolaly obavy o kvalitu zrna, kterému hrozí, že bude místy lokálně degradováno ke krmným účelům (Německo). Sklizně jsou ve většině oblastí už ukončeny, severněji ještě probíhají (Dánsko, část Německa). Také tlak chorob a škůdců je velký, a to zejména u brambor. Nejvíce zasaženou plodinou je ale podle zpráv ječmen ozimý. Letním plodinám se zatím daří dobře v oblastech bez extrémních projevů v uplynulých týdnech jako Itálie, kde vysoké teploty spíše podpořily růst letních plodin, či Česko, Slovensko a Rakousko, kde se však stav ještě může v příštích týdnech v případě absence srážek změnit k horšímu. V oblastech teplotně nadprůměrných jako Maďarsko, Ukrajina, Chorvatsko, Slovinsko či Rumunsko však situace není dobrá a jsou očekávány podprůměrné výnosy v důsledku sucha. Také v Polsku, Litvě, Německu či Francii jsou výnosy ozimých plodin pod očekáváním v důsledku extrémně vlhkých podmínek od jara.

 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

26. 8. 2024
pro
FR
Francie
Teploty během sledovaného období kolísaly kolem dlouhodobého průměru a nebyly zaznamenány žádné přetrvávající vlny veder. Hojné srážky byly i nadále pozorovány v severovýchodní Francii, zatímco v rozsáhle jihozápadní oblasti země srážky výrazně chybí (např. v Poitou-Charentes spadlo méně než 50 % srážek dlouhodobého průměru). Vlhké podmínky, které nastaly v červnu a červenci, významně ovlivnily dozrávání a sklizeň ozimých a jarních plodin, pro které byly podmínky podprůměrné již od začátku sezóny, zejména pro ozimé obiloviny v rozsáhlé oblasti severní Francie. Předpovědi výnosů jsou i nadále sníženy, zejména u pšenice. Letní plodiny se nadále opožďují ve vývoji o přibližně dva týdny zejména co se týče západní Francie. Kukuřice nyní vstupuje do fáze plnění zrna. Dostatek srážek na většině území Francie byl však pro letní plodiny obecně příznivý. Nedostatek srážek v jihozápadních regionech však může negativně ovlivnit výnosy letních plodin. Přetrvávající vlhké podmínky na severu a východě představují problém pro brambory a cukrovou řepu, zejména zvýšením výskytu škůdců a chorob.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 24. 9. 2024

    Jak přejít z konvenčního na ekologické hospodaření?

    Pro zemědělce, kteří chtějí přejít z konvenčního na ekologické hospodaření, připravují vědci příručku. Podílí se na tom mimo jiných i vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd - CzechGlobe. Ještě letos v ní představí metody a přístupy, které umožní dosahovat srovnatelných výnosů, jaké mají pěstitelé v konvenčním zemědělství. Článek Českého rozhlasu je k dispozici ZDE.

  • 21. 9. 2024

    Jak si umíme díky vědě poradit s následky povodní?

    Za jak dlouho se dá vysušit zaplavený dům? A v čem pomáhají po povodni statikům satelitní snímky z vesmíru? Spoluautor projektu Intersucho Martin Možný vysvětluje, jak se dá vegetační index využít k přesnému měření vláhy v půdě a pomoct tak při sledování náhlých přírodních katastrof. Celý dil popovodňového magazínu Českého rozhlasu je k dispozici ZDE.

12. srpna 2020 / 33. týden

předchozí další zavřít