Deficit půdní vláhy [mm]
| -100 | -80 | -60 | -40 | -20 | -5 | 5 | 20 | 40 | 60 | 80 | 100 | ||||||||||||||
Aktuální stav sucha v České republice
v neděli 24. 05. 2020 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 17. 05. 2019 do neděle 24. 05. 2020 ráno)
DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu mírně zlepšil. Největší rozdíl oproti minulému týdnu nastal v povrchové vrstvě (0–40 cm), po dlouhé době má převážná část území kladnou odchylku. Lepší stav sledujeme v jižní polovině republiky.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) situace spíš stagnovala. Největší deficit pozorujeme i nadále v oblasti severozápadních Čech, Třeboňska, Plzeňska, jižní Moravy.. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně z pěti nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Kategorie podnormální stav vodních toků je sledován převážně v Čechách. Normální stav je sledován na Moravě, ve Slezsku a v Krkonoších. Vyskytují se také i místa se stavem extrémní sucho vcelku však ojediněle.
V celém profilu do 1 m se k 24. 05. vyskytuje deficit zhruba na 80 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 37 % území je deficit nejméně 20 mm, na 4 % území je deficit více než 40 mm.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
10. 7. 2024
Kam s uhlíkem?
Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE. -
9. 7. 2024
Změna klimatu je příležitost
Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.
Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.
