Deficit půdní vláhy [mm]
| -100 | -80 | -60 | -40 | -20 | -5 | 5 | 20 | 40 | 60 | 80 | 100 | ||||||||||||||
Aktuální stav sucha v České republice
v neděli 08. 03. 2020 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 01. 03. 2019 do neděle 08. 03. 2020 ráno)
DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu mírně zlepšil. Největší rozdíl oproti minulému týdnu nastal v povrchové vrstvě (0–40 cm) na jižní Moravě.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) situace spíše stagnovala. Největší deficit pozorujeme i nadále v oblasti severozápadních Čech, Třeboňska, Pardubicka.. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Normální stav je sledován převážně v jižní polovině republiky. Nadnormální stav sledujeme převážně v severní polovině repubiky. Ojediněle se vyskytují místa s podnormálním stavem vč. kategorie „sucho“.
V celém profilu do 1 m se k 08. 03. vyskytuje deficit zhruba na 13 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 5 % území je deficit nejméně 20 mm.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
2. 8. 2024
Sucho, méně mléka, nemoci, ale lepší víno. Co vše s Českem dělají vedra?
Česko vstupuje do druhé poloviny léta po jednom z nejteplejších měřených červenců vůbec. Horké podnebí ve střední Evropě pomalu získává středomořské parametry. Klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Pavel Zahradníček upozorňuje, že dřívější letní teploty se dnes berou spíše jako ochlazení. „Čtrnáct měsíců v kuse se pohybujeme nad teplotním průměrem,“ konstatuje vědec. Podle něj oteplování ovlivňuje například i chov dobytka. Celý rozhovor pro HN je k dispozici ZDE.
-
20. 7. 2024
Zemědělské sucho
„Sucho“ je velmi obecný termín a zahrnuje celou škálu jevů, které se můžou projevovat poměrně rozdílně. Často mluvíme například o suchu meteorologickém, které definujeme jako nedostatek atmosférických srážek nebo zápornou klimatologickou vodní bilanci mezi srážkami a výparem, či o suchu hydrologickém, projevujícím se sníženým průtokem v řekách, či nízkou hladinou podzemních vod. Jan Řehoř z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, se konkrétně vyjádřil k suchu, které je často nazýváno jako „zemědělské“. Celý článek pro trvaleudrzitelnezemedelstvi.cz je k dispozici ZDE.
