Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015
- bez rizika sucha
- S0 snížená úroveň půdní vláhy
- S1 počínající sucho
- S2 mírné sucho
- S3 výrazné sucho
- S4 výjimečné sucho
- S5 extrémní sucho
Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha
![](/userfiles/image/Grafy/240717areaAWP.png)
Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.
Aktuální stav sucha v České republice
v neděli 01. 03. 2020 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 23. 02. 2019 do neděle 01. 03. 2020 ráno)
Shrnutí:
V uplynulém týdnu (23.2. - 29.2.2020) pokračoval dynamický charakter počasí, kdy přes nás přecházelo více frontálních systémů. Každý den byly prakticky zaznamenány nějaké srážky na našem území. Nejvíce v neděli 23.2.2020. Nejvíce srážek spadlo na horách (Krkonoše, Jeseníky a Šumava mezi 60-100 mm za týden). Naopak nejméně srážek (okolo 10 mm/týden) bylo zaznamenáno na jižní Moravě a západně od Prahy. Na zbytku území bylo nejčastěji naměřeno mezi 10-20 mm/týden. Sněžení bylo od středy do pátku a to dokonce i ve středních a nižších polohách s výjimkou Polabí a jižní Moravy. Sníh kromě horských oblastí opět celkem rychle odtál. Momentálně leží hlavně v Krkonoších (170 cm), Jeseníkách (95 cm), Beskydech (117 cm) a Šumavě (151 cm). Během týdne se ochlazovalo. Počátkem týdne byly maxima i okolo 15°C.
Scénář s vydatnými srážkami v následujících dnech, jak je prezentoval model ECMWF IFS ještě před týdnem, se nevyplní, i když pondělní a úterní srážky budou na části území vyšší. Po zbytek období čekáme klasické počasí pro současné období. Tedy maxima mezi 5-10°C a přeháňky.
JAK PRACOVAT S MAPAMI:?
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném gridu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.
Intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď, ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se minulý týden v podstatě nezměnila. Sucho se v tomto půdním profilu téměř nevyskytuje až na pár menších míst.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se mírně zlepšila. Na většině území republiky zasažené suchem převažuje počínající až mírné sucho. Nadále výrazné až extrémní sucho zůstává především v Jihočeském kraji. Další oblasti zasažené suchem je Česká tabule a Podkrušnohoří. Oblast Čech je zasažena mnohem více než Morava a Slezsko.
Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 14 % území České republiky. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti severozápadně od Prahy a v jižních Čechách. Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce, nejeví se očekávaný vývoj moc optimisticky (mapa dlouhodobé předpovědi na dva měsíce).
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu se na většině území Čech vlhkosti půdy v povrchové vrstvě zvýšily vlivem srážek, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm, v 10 až 50 cm je na 11 % stanic a v 50-100 cm na 17 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 61 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 11 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě a Čechách, nižší především v nížinách ve středních a jižních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (23.2. - 29.2.2020) pokračoval dynamický charakter počasí, kdy přes nás přecházelo více frontálních systémů. Každý den byly prakticky zaznamenány nějaké srážky na našem území. Nejvíce v neděli 23.2.2020. Nejvíce srážek spadlo na horách (Krkonoše, Jeseníky a Šumava mezi 60-100 mm za týden). Naopak nejméně srážek (okolo 10 mm/týden) bylo zaznamenáno na jižní Moravě a západně od Prahy. Na zbytku území bylo nejčastěji naměřeno mezi 10-20 mm/týden. Sněžení bylo od středy do pátku a to dokonce i ve středních a nižších polohách s výjimkou Polabí a jižní Moravy. Sníh kromě horských oblastí opět celkem rychle odtál. Momentálně leží hlavně v Krkonoších (170 cm), Jeseníkách (95 cm), Beskydech (117 cm) a Šumavě (151 cm). Během týdne se ochlazovalo. Počátkem týdne byly maxima i okolo 15°C. Naopak v pátek i denní maxima se příliš přes 5°C nedostala. Postupně se ochlazovalo i v noci, kdy od poloviny týdne většinou spadly minima pod bod mrazu. I v uplynulém týdnu pokračovalo větrné počasí s denními průměry často nad 3 m/s.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
10. 7. 2024
Kam s uhlíkem?
Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE. -
9. 7. 2024
Změna klimatu je příležitost
Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.
Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.