Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 19. 01. 2020 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 12. 01. 2020 do neděle 19. 01. 2020 ráno)

 

Shrnutí:
V uplynulém týdnu (12.1. - 18.1.2020) jsme byly hlavně pod vlivem přílivu teplého a suchého vzduchu. O víkendu pak přecházela přes naše území studená fronta, z které příliš srážek nespadlo, ale objevil se i sníh a to převážně na Moravě. Celkový týdenní úhrn byl nejčastěji jen do 5 mm. Na západě Čech nepršelo prakticky vůbec. V sobotu pak nasněžilo často okolo 3 cm nového sněhu, který od středních poloh níže rychle roztával. Sníh leží hlavně na Českomoravské vrchovině (okolo 10 cm) a poté samozřejmě na horách. V nejvyšších partiích leží maximálně 70 cm. Maximální teploty byly opět dosti prostorově rozdílné a to díky inverznímu charakteru počasí. Místy se objevovaly maximální teploty vzduchu i nad 10°C (většinou vyšší polohy) a v místech s nízkou oblačností jen na bodu mrazu.
Předpovědní modely bohužel dále slibují pokračování období slabého na srážky. Navíc bude dalších 10 dnů teplotně nadprůměrných i přes očekáváné noční mrazy v tomto týdnu. Rozloha republiky, která bude mít sníženou půdní vláhu oproti obvyklým hodnotám, bude narůstat na 50 %.

JAK PRACOVAT S MAPAMI:?
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném gridu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď, ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se minulý týden mírně zhoršila v Čechách. Počínající až mírné sucho sledujeme v jihozápadních, severozápadních a severovýchodních Čechách a poté v menších enklávách v rámci České republiky.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se mírně prohloubila především v Čechách. Na většině území republiky zasažené suchem převažuje počínající až mírné sucho. Nadále výrazné až extrémní sucho zůstává v oblasti vedoucí od severní Šumavy, přes Táborsko, Třeboňsko až po Novohradské hory. Oblast Čech je zasažena mnohem více než Morava a Slezsko.
Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 52 % území České republiky. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti severozápadně od Prahy a v jihozápadních Čechách. Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce, nejeví se očekávaný vývoj moc optimisticky (mapa dlouhodobé předpovědi na dva měsíce).

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území Čech vlhkosti půdy v povrchové vrstvě mírně stouply, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 4 % stanic, v 10 až 50 cm je na 16 % stanic a v 50-100 cm na 21 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 24 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 10 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě a Čechách, nižší především v nížinách v jižních a středních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu

V uplynulém týdnu (12.1. - 18.1.2020) jsme byly hlavně pod vlivem přílivu teplého a suchého vzduchu. O víkendu pak přecházela přes naše území studená fronta, z které příliš srážek nespadlo, ale objevil se i sníh a to převážně na Moravě. Celkový týdenní úhrn byl nejčastěji jen do 5 mm. Na západě Čech nepršelo prakticky vůbec. V sobotu pak nasněžilo často okolo 3 cm nového sněhu, který od středních poloh níže rychle roztával. Sníh leží hlavně na Českomoravské vrchovině (okolo 10 cm) a poté samozřejmě na horách. V nejvyšších partiích leží maximálně 70 cm. Maximální teploty byly opět dosti prostorově rozdílné a to díky inverznímu charakteru počasí. Místy se objevovaly maximální teploty vzduchu i nad 10°C (většinou vyšší polohy) a v místech s nízkou oblačností jen na bodu mrazu. Nejčastěji se vyskytovaly maxima na 1-5°C. Noční teploty se pohybovaly pod bodem mrazu a to od -1 do -5°C. V uplynulém týdnu se také střídaly větrnější dny s poklidnými. Vyšší rychlosti větru byly zaznamenány v neděli, úterý, ve středu a v pátek.

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 10. 7. 2024

    Kam s uhlíkem?

    Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
    Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE.

  • 9. 7. 2024

    Změna klimatu je příležitost

    Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.

    Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.